Věžnice, Věžnička

Místní jméno Věžnice (Věžnička je Malá Věžnice) vypovídá o existenci hned čtyř obcí dávno před tzv. vnitřní kolonizací. Nejpozději z počátku 10. století. Všechny Věžnice leží na jednom toku podél nejstarší komunikace. Dá se tedy předpokládat současný vznik osad.

Jméno je praslovanského původu kdy věža je vézti. Předslovanská podoba je vězja.Význam je obytný, krytý vůz. Zmiňují se o tom jak římské, tak byzantské kroniky (…hunské ženy a děti žijí v podivných obydlích na kolech, podobně jako Vinidi neb Sklavini,…). O podivných obydlích, „véžich“ Slovanů, jež pomáhali Langobardům ve válkách gótských na sever od středního Dunaje (6. století), píše Prokopios z Kaiseraje. O krytých domech na kolech jsou informace i v persky a arabsky psaných spisech z Íránu a Afghanistánu (10. století) pojednávající o Moravanech a Svatoplukovi.

V ruských a východoukrajinských stepích je věža dodnes přístřešek, obytný vůz. Slovinština má véža „předsíň“. Staročeština zná také vjaža „dům“, což je tzv. morfologická analogie k věžě, vězení apod. Polština wieža „věž“ a staropolsky i obytný vůz. Z toho se pak na většině západo- i východoslovanského území vyvinula zvýšená obranná stavba. Vliv měl vyvýšený přístřešek na kolech jako dobývací zařízení při zdolávání hradeb. A odtud pak věž, bašta. Naše Věžnice (wjaženice) očividně s obrannou stavbou nemají nic společného. Nejsou žádné věrohodné důkazy o věžích. Existují pouze novodobé předpoklady a dohady pramenící z neznalosti starého jazyka.