Želivský klášter
Obec Želiv leží severně od Pelhřimova nad soutokem Želivky a Trnávky. Dominantou je klášter, který býval a nyní opět je sídlem premonstrátů. František Palacký píše ve svých Dějinách, že v roce 1419 byl kazatelem v pražském kostele Panny Marie Sněžné „jistý mnich Jan, ušlý z premonstrátského kláštera želivského, muž povahy nevšední a horlitel a vůdce lidu odvážný. “Byl to Jan Želivský, který dal popud k počátkům husitského hnutí a r.1422 byl zrádně popraven. Pravděpodobným rodištěm Jana Želivského je ale nedaleký Humpolec.
S Želiví je také spojeno jméno lékaře Františka Hamzy Ten pocházel z nedaleké Kletečné, později se usadil v Luži u Skutče a věnoval se léčitelství. Ve svém sanatoriu, které je v Luži dodnes, léčil skrofulózu a dětskou tuberkulózu. Je také autorem národopisných obrázků Želivské romance a románové kroniky Šimon kouzelník. Hlavním hrdinou je tu želivský premonstrát a profesor gymnázia z 1.poloviny 19.století.
Poslední léto zde na letním bytě prožil malíř a spisovatel Josef Čapek. V roce 1939 ho odtud odvezlo gestapo do koncentračního tábora, odkud se už nevrátil. Přítelem obou bratří Čapků byl želivský rodák, poslanec Dr. Karel Moudrý.
Želivský klášter byl založen v r. 1139 pražským biskupem Ottou a českým knížetem Soběslavem a jeho manželkou Adlétou. Už v předhusitské době byl významným duchovním i hospodářským centrem širokého kraje. Původně byl postaven ve slohu románském a po požáru pak obnoven ve slohu gotickém. V době husitských válek byl dvakrát dobyt husity a vypleněn. Mnozí řeholníci zahynuli a jen některým se podařilo najít záchranu v Jihlavě. Kostel byl znovu posvěcen v r. 1462.
Český král Jiří z Poděbrad daroval potom klášter lipnickému pánu Burianu Trčkovi z Lípy. Premonstráti byli vyhnáni, komunita však mimo klášter po sto letech vymřela. Řeholní život byl v Želivě obnoven v r. 1622, nejdříve kostel a potom budova konventu. Klášter získal opět samostatnost. Zásluhou prvního opata po obnově Siarda Falca se stal duchovním, hospodářským i kulturním centrem, včetně klášterního filozoficko-teologické studia.
Po velkém požáru v r. 1712 se na obnově kláštera podílel Jan Blažej Santini. V době josefinských reforem se zachránil před zrušením, premonstráti převzali gymnázium v Německém (Havlíčkově) Brodě a po dlouhá desetiletí ho pak spravovali. Velkou měrou tak přispěli k národnímu obrození. Znovu klášter vyhořel na počátku dvacátého století. Budova kostela a konventu však zůstala zachována.
V r. 1950 byl klášter komunisty zrušen a opat Vít Bohumil Tajovský byl na 11 let uvězněn. V klášteře byl zřízen internační tábor pro nepohodlné kněze a řeholníky, od roku 1957 do roku 1992 tu byla Psychiatrická léčebna. Řeholní komunita se mohla do části kláštera vrátit v květnu r. 1991.
V historické části kláštera je možné si domluvit prohlídku. Komplex budov kláštera je jedním z nejcennějších uměleckých souborů v Čechách a je jedinečnou přehlídkou stavebních slohů. Proto by byla velká škoda ji vynechat. V letním období probíhají prohlídky denně, mimo tuto dobu si je lze rezervovat telefonicky. Doba prohlídky je 60 minut, minimálně však pro pět osob. Více informací najdete na www.zeliv.eu.
Klášter poskytuje také ubytování s kapacitou kolem sta lůžek a stravování. Návštěvníci mají možnost posedět při dobré kávě nebo zmrzlině v areálu kláštera a ochutnat místní klášterní pivo z produkce klášterního pivovaru.
Jestliže pojedete do Želivi v létě, využijte příjemného osvěžení u vodní nádrže Trnávka. Byla postavena v roce 1981 na říčce Trnavě. Sypaná hráz přehrady je vysoká 15 m a dlouhá 205 m. Objem vody je 6,5 mil metrů krychlových, maximální hloubka 12m. Vodní plocha má rozlohu 103 ha. Pro koupání se využívá část vodní nádrže u Červené Řečice. Jsou zde upravené pláže a spousta rekreačních služeb. Pod hrází je vybudován umělý kanál pro vodní slalom. Přehrada poskytuje ideální podmínky pro rybaření.
