Tajemství zimního spánku

V  zimním období někteří živočichové volí zajímavý způsob jak přečkat zimu – prostě nepříznivé podmínky prospí. Odborně se tento složitý děj nazývá hibernace. Předchází mu důkladná příprava, která spočívá v nahromadění dostatečných tukových zásob. V podzimním období dokáží „spáči“ přibrat dvacet až třicet procent své váhy. Další nezbytnou podmínkou je najít vhodný úkryt, který je chráněný před nepřízní počasí. Každý živočich dává přednost jinému místu.

Ježek

Ježek prospí zimu schoulený do klubíčka, nejčastěji zahrabaný v kupce listí nebo sena. Jezevci si budují zimní nory, netopýři vyhledávají zimoviště v jeskyních nebo na opuštěných půdách. Plši s oblibou vyhledávají ptačí budky, kde schoulení do klubíčka a přikrytí ocasem  přespávají celou zimu.

Samotný akt upadnutí do zimního spánku trvá často i několik hodin. Dojde ke snížení tepové frekvence ze 200-300 úderů srdce na pouhých 5 za minutu, poklesne tělesná teplota z normálních 35-36 °C na 5-8 °C,  dýchání se zpomalí z 40-50 výdechů na pouhé 1-2 výdechy za minutu.

Celková délka zimního spánku závisí na místních klimatických podmínkách a je druhově specifická. Někteří spí celou zimu, některé druhy živočichů se několikrát v průběhu zimy probouzí.  Tak nám nezbývá nic jiného, než popřát „sladké sny“ všem tvorům, kteří právě v našem okolí tráví zimu spánkem a těšit se na setkání s nimi na jaře.