Výlet do starobylé Lipnice

Romantické městečko Lipnice nad Sázavou leží 12 km západně od Havlíčkova Brodu. První písemná zmínka pochází už z roku 1226 a je spojena se stavbou jednoho z největších českých hradů. Obec má bohatou historii a snad každý ví, že zde žil a zemřel spisovatel Jaroslav Hašek.

Jaroslav Hašek se narodil roku 1883 v Praze. Studoval gymnázium, odkud byl z politických důvodů vyloučen. Nakonec absolvoval Českoslovanskou obchodní akademii a pracoval jako bankovní úředník. To ale nebyl život pro něj. Měl rád společnost, dobrou zábavu, miloval přítomnost veselých lidí, jimž vyprávěl své neuvěřitelné historky. Pohyboval se v prostředí pražských hospod a kabaretů, rád se toulal a pěšky prošel Slovensko, Uhry a Halič.

Památník Jaroslava Haška

Jako publicista přispíval do časopisů Ženský obzor, Svět zvířat a České slovo. V roce 1911 založil politickou Stranu mírného pokroku v mezích zákona, která kritizovala volební poměry tehdejší doby. V této době se také stal spoluautorem mnoha kabaretů, v některých i sám hrál.

Po vypuknutí první světové války odešel Hašek na frontu a do Čech se vrátil až v roce 1920. Nastoupil do slavného kabaretu Červená sedma a vrátil se ke svému bohémskému životu. Do Lipnice se odstěhoval v roce 1921 na radu svých přátel, zejména malíře Jaroslava Panušky. Usídlil se v tehdejší hospodě U Invalidů. Radko Pytlík, Haškův romanopisec, charakterizoval jeho pobyt na Lipnici slovy: „V zapadlém koutu Čech bilancuje věčný tulák a bohém svůj život. Extenzívní přitažlivost dálek a neznámých krajů vyměnil za malý, uzavřený kousek země. Je u konce sil a hledá bezpečí domova. Unaven zápasem o spravedlivé uspořádání světa, nachází zalíbení v harmonii poklidného vesnického společenství jako v době svých uměleckých začátků“.

Haškova spisovatelská činnost začala drobnými povídkami a humoreskami, v nichž se projevuje vzpoura proti policejnímu a byrokratickému režimu. Nejslavnějším a nejznámějším dílem je ale bezesporu román Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, který začal psát na Lipnici v roce 1921 a který mu přinesl světovou slávu. Knihu ale nedokončil, protože uprostřed práce v lednu 1923 zemřel. Je pochován na lipnickém  hřbitově.

Haškův pobyt v Lipnici připomíná domek proti vchodu do hradu, kde spisovatel žil a zemřel. Je zde umístěna Pamětní síň Jaroslava Haška připomínající jeho život a dílo. Otevřeno je od června do září.

V Haškově hostinci s řadou rekvizit z doby spisovatelova pobytu Vám nabídnou příjemné osvěžení včetně klasické české kuchyně. Čepuje se tu Haškův lipnický speciál, kvasnicová nepasterovaná a nefiltrovaná „dvanáctka“.

Při návštěvě Lipnice nelze vynechat hrad, monumentální přehlídku středověké architektury s jedinečnými vyhlídkami do okolního kraje, prohlídkou archeologické expozice, gotické kaple a rozsáhlých sklepení s bývalou hodovní síní Jindřicha z Lipé. K lipnickému hradu se váže několik pověstí. My Vám připomeneme pověst ne příliš romantickou a možná trochu strašidelnou. Jmenuje se „O zazděné Kateřině“. Manželka Čeňka z Vartenberka, Kateřina z Landštejna, se zamilovala do Jindřicha z Dubé, majitele nedalekého hradu Orlíka nad Humpolcem. Když se Čeněk o nevěře své ženy dozvěděl, dal Jindřicha zavraždit. Pro svou Kateřinu pak nachystal krutou smrt. Do výklenku v hradní kapli vsadil nejprve svého zavražděného soka a k němu pak nechal postavit nebohou Kateřinu a vlastní rukou ji tam zaživa zazdil. Na počátku 18.století se při stavebních úpravách hradní kaple skutečně našel zazděný výklenek a v něm dvě lidské kostry, jedna údajně se zbytky brnění.

V dubnu je otevřeno o víkendech, od května denně kromě pondělí.

V okolí Lipnice je několik zatopených lomů s velkými skalními reliéfy Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlatý voči, neboli Národní památník odposlechu. Autorem je sochař Radek Dvořák. Přístupová cesta k lomům vede z náměstí a je značena směrovkami.

V roce 2001 bylo založeno občanské sdružení Přátelé podlipnických kostelů. Jeho cílem je snaha o záchranu tří polozapomenutých pokladů středověké Vysočiny, kostela sv.Martina v Dolním Městě, kostela sv. Markéty v Loukově a kostela sv. Jiří v Řečici. Cílem tohoto sdružení je získání prostředků na opravu těchto vzácných památek.