O kostele sv. Kateřiny v Polné

V dalším příspěvku mapujícím polenské památky se zastavíme u kostelíku sv. Kateřiny, který je často neprávem opomíjen. Ukážeme si, že se jedná o zajímavou středověkou památku, kterými město tolik nedisponuje. O to více nás může mrzet, v jak špatném stavu se kostel, a především jeho výzdoba, nachází.

Určit dobu, kdy byl kostel postaven je ve středověku ztíženo minimem dochovaných pramenů. Můžeme se tedy uchýlit buď k fantaziím a romantickým hypotézám jako pan Pojmon, který se domníval, že byl kostel postaven na přelomu 11. a 12. století na místě pohanské svatyně; nebo se pokusit určit dobu vzniku stavby pomocí umělecko-historických metod. Prohlédneme-li si pozorně interiér stavby, neunikne nám erb pánů z Lipé umístěný do svorníku kleneb presbytáře. Protože tento rod vlastnil Polnou nejspíše od doby před rokem 1329 do roku 1356, je takřka jisté, že někdy v tomto období byl kostel, když ne přímo vybudován, tak alespoň výrazně přestavěn.

Dalšího erbu si povšimneme v zazdívce jednoho z bočních barokních oltářů. Je to alianční erb pánů z Kunštátu a Pernštejnů (erb stvrzující sňatek příslušníků těchto rodů), který musel vzniknout někdy kolem roku 1500. Musíme se však mít na pozoru – erbovní deska byla do kostela pravděpodobně přenesena druhotně, a to nejspíše z hradu, jak napovídá její dnešní umístění.

Že se v kostele něco dělo v 15. století je však nepochybné. Pravděpodobně z 40. let se nám totiž dochovaly nástěnné malby pokrývající kostelní loď (výzdobou se poprvé zabýval Jakub Vítovský v katalogu Od gotiky k renesanci, Brno 1999). Dochovány jsou fragmenty pašijových scén a jsou datovány do období před rokem 1444, kdy Polnou držel Hynek z Pirkštejna. Objednání maleb je spojitelné s řádem Křižovníků s červenou hvězdou, kteří polenské kostely v této době spravovali. Jelikož tehdejší polenští páni patřili mezi přední husitskou šlechtu, je i program maleb poplatný jejich vyznání – výjev zobrazující tupení Krista je obhajobou obrazoborectví, zjednodušeně ničení náboženských obrazů. Spíše než živý Kristus je totiž tupen jeho obraz připíchnutý na stěně.

V kostele je však zachována i další vrstva nástěnných maleb, které je tradičně připisována polenskému malíři Jiříku Jirchářovi. V kostele skutečně najdeme jméno „Girzik Gircharz 1605“ spolu s erbovní značkou. Je-li to skutečně podpis malíře je však sporné – nápis se nachází na místě, kde je množství podobných nápisů z různých dob (mimojiné i kresbička nejspíše farního kostela v 16. století). U jména chybí i typický přípisek ve formě „fecit“ (udělal) apod. Jistě by mohlo pomoci prozkoumání matrik a městských knih, které by mohlo potvrdit Jiříkovu existenci a povolání. Samotné malby jsou velmi špatně čitelné (rozeznatelná je legenda se sv. Jiřím), svou stylovou polohou i ikonografickými zvláštnosti jsou poplatné konci 16. a počátku 17. století, kdy v Polné sídlil významný protestantský rod Žejdliců ze Šenfeldu. Prozkoumání těchto maleb by s nejvyšší pravděpodobnstí přineslo zajímavé výsledky a doplnilo by naše poznatky o protestanském umění.

V celém kostele se nachází ještě jedna vrstva nástěnné malby – z roku 1910 od K. L. Klusáčka, který rovněž restauroval starší výzdobu. Vyjma překreslení staré rytiny města se Klusáček omezil na dekorování klenebních žeber a špalet již dříve regotizovaných oken.

Ve svém kontextu unikátní nástěnné malby jsou však v havarijním stavu. Omítka i s výzdobou se drolí kvůli vlhkosti v chrámu, některé malby jsou navíc nově poškozeny opravou elektroinstalace (a to velmi hrubě a zcela v rozporu se zásadami památkové péče). Raně barokní oltáře jsou zčásti rozkradeny, zčásti demontovány. V době, kdy se zrak polenských upíná především ke generální rekonstrukci děkanského kostela, je na kostel sv. Kateřiny zapomínáno. Velké památkové bohatství města je svým způsobem i břemenem a vyžaduje nesmírné úsilí umět se o něj postarat. Významné nástěnné malby v kateřinském kostelíku na toto úsilí teprve čekají.

Matěj Kruntorád

 

2 Responses

  1. Václav Skála napsal:

    Kostel sv.Kateřiny je opravdu ve špatném stavu a je to škoda. Proto existuje také sbírkový fond na opravu Památka by se měla častěji připomínat.
    Pan K.L.Klusáček se neomezil na opravu části výzdoby kostela. Pan Klusáček byl omezen pouze na to co mu c. a k. komise dovolila. Omezení bylo zabezpečeno vysokou pokutou pro umělce i pro město.

  2. Matěj Kruntorád napsal:

    Díky za doplnění a zajímavé informace – zejména tu o účasti tzv. Centrální komise na opravě kostela; budu si ty archivní materiály muset vyhledat.
    Ode mě se sluší ještě trochu poupravit tu ikonografii – malby z 15. století stěží mohli objednat pražští křižovníci – uvažovaný husitský charakter výzdoby by to znemožňoval. Mnohem spíše šlo o přímou objednávku polenských pánů či jiných osob podobojí.

Napsat komentář: Václav Skála Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *