Ještě k pochodu Dělnické mládeže 18. února v centru Jihlavy.

Se souhlasem autora uveřejňujeme článek MUDr. Petra Knetla, který vyšel v Jihlavských listech 24. února. Článek, který byl před týdnem zveřejněn s vypuštěním posledních dvou odstavců v Jihlavských listech, otiskuje naše redakce kompletní. Autor je nefrologem v nemocnici v Hoyerswerdě,  Sasko,  SRN.

Rád bych se podělil o několik osobních  zkušeností z pochodu Dělnické mládeže (DM), který 18.2. na několik hodin ochromil dopravu včetně MHD v centru Jihlavy.

Shromáždění bylo povoleno přes zjevnou neonacistickou orientaci vedení DM (viz např. foto předsedy DM v hloučku hajlujících nácků, foto hajlujícího místopředsedy DM, který byl mimo jiné v minulosti odsouzen  za rasově  motivovaný útok,  dále za surové zmlácení důchodce  či řízení v opilosti – viz např. www.antifa.cz). Těmto hodným hochům byl dán prostor k vyjádření jejich názorů na náměstí Svobody. Že vše neproběhne v klidu, bylo zřejmé z předchozích akcí neonacistů v Jihlavě a bylo to potvrzeno i přítomností více než stohlavého houfu policejních těžkooděnců. Doprovázel jsem svoji dceru, která se rozhodla vyjádřit nesouhlas s projevy neonacistů. Připojili jsme se ke skupině asi stovky lidí naproti DKO. Poté jsme byli obklíčeni policejními těžkooděnci a přitlačeni ke zdi bývalé Tesly.

Ačkoli se nikdo z obklíčených občanů nechoval agresivně, bylo několik z nich zcela bezdůvodně surově zbito. Zasahující policisté evidentně překračovali svoje pravomoci, jež byly dané úkolem oddělit protestující od neonacistů, za demagogických průpovídek typu „máme na všechno právo, můžeme vás zde držet, jak dlouho chceme, můžete si oficiálně stěžovat či chráníme vaše zdraví a životy“. Nevím, jestli se posledně řečené vztahovalo i na ty, jimž z rozbitých obličejů crčela krev. Někteří policisté měli během zásahu sundaná identifikační čísla.

Mezitím nejezdily trolejbusy, neonacisté dopochodovali na náměstí Svobody, kde své názory pronesl mimo jiné i předseda zakázané neonacistické Dělnické strany…. Když jsem byl při odchodu jedním z velících důstojníků lustrován, vyslovil podivení, jak se mohu zahazovat „s takovou látrou“.  Zřejmě byla nad meze chápání chrabrého absolventa policejní školy možnost, že mezi „látrou“ je daleko více vysokoškoláků než v celém zasahujícím policejním sboru. Dále chtěl ode mne slyšet odpověď na otázku, zda jsem „sympatizant“, aniž blíže řekl s čím. Marně jsem se mu snažil vysvětlit, že jsem se přišel podívat jako občan a otec a když už tak spíše jako nesympatizant  nacismu. Zřejmě jsem ho neuspokojil, a tak jsem možná někde evidován jako přívrženec něčeho nebezpečného.

Poslední kapka neonacistického dne v Jihlavě ukápla v podvečer v restauraci nad bazénem, kde si skupinka asi 15 lidí spolu s částí personálu z plna plic veřejně zahajlovala.

Jako občan Jihlavy nechápu důvod, proč je lidem spojovaným s neonacismem dáváno povolení k pořádání akcí v takovéto režii. Ty vždy vedly k omezení dopravy a svobodného pohybu občanů. Dále by bylo možno ušetřit nezanedbatelné prostředky ze státního rozpočtu, neboť by si stateční hoši ze zásahové jednotky zatrénovali ve svém volném čase a za své ve „fitku“ a nikoli za peníze daňových poplatníků na našich dětech.

MUDr. Petr Knetl