Ke smysluplnosti případného využití evropských dotací v Polné

V pondělí 28. května na Zámku proběhla veřejná prezentace projektů, na které uvažuje město zažádat o prostředky z dotací EU. Veřejné schůzi těsně předcházel neveřejný „seminář“ zastupitelstva s obdobným obsahem. Na veřejné části prezentace vystoupilo asi půl tuctu inženýrů, většinou architektů, kteří okomentovali návrhy projektů promítaných na plátno. Šlo o dvě na sobě nezávislé záležitosti.

Jednak o stavbu tělocvičny pro základní školu, která škole v našem městě už dlouhá léta chybí a o jejíž potřebě jistě nikdo nepochyboval a nepochybuje. Bylo uvedeno, že na realizaci školní tělocvičny se předpokládá  25-30 mil. Kč.

Jako druhý byl předveden návrh projektu rovněž z dotací EU, které mohou být přidělovány pro místní rozvoj. Dle prezentace předpokládané náklady na tento projet byly kalkulovány rovněž kolem 25 mil. Kč.  Jde o vybudování pěší stezky z města přes Homoli a kolem Pekla s několika tematickými zastávkami a dvěma stěžejními body.

Prvním z nich je přebudování letní scény zámku. Jde v podstatě o zastavění tohoto prostoru drobnějšími objekty zábavného a kratochvilného charakteru a vybudování  menšího hlediště před stávajícím jevištěm. To, zda bude toto prostranství takovou změnou zhodnoceno, či naopak, by mělo být předmětem diskuse. Námitky jsou v základu vysloveny v článku Zásahy do tváře města pod diktátem evropských dotací?, který Polnet zveřejnil 31. 5. 2012.

Pozornost chci ale obrátit k druhému stěžejnímu bodu na vycházkové cestě. Tím má být vybudování „přírodního koupacího biotopu“ v místě mezi současným areálem U Pekla a bývalou Vítkovou plovárnou (návrh projektu je k nahlédnutí na stránkách města zde). Investice do realizace biotopu byla odhadnuta na 13,81 milionů korun. Návrh spočívá ve zbudování bazénu pro koupání o ploše necelého ¼ hektaru (2 400 m čtverečních) tvořeného betonovou vodotěsnou vanou, zapuštěnou do rybníka. Koupací nádrž by měla být doplněna další, čistící, vodotěsnou nádrží o ploše asi 300 m čtverečních (na břehu v mírném svahu nad koupací nádrží). Ta by měla být osázena rákosím, orobincem a lekníny. Voda z koupací nádrže by měla být přečerpávána do osazené čistící nádrže a potrubím by se zpět vracela do nádrže koupací. Celý tento uzavřený systém by měl být, předpokládám, naplněn vodou z rybníka Peklo. O jiném zdroji vody pro navržený „přírodní koupací biotop“ není v projektu řeč.

Osobně velmi vážně pochybuji, že takto navrhovaný systém bude fungovat. Vedou mě k tomu následující důvody:

Voda v Pekle je „nekoupatelná“ od sedmdesátých, nebo spíše osmdesátých let. Rybník se překotně zanesl v druhé polovině minulého století. Při nedávném „odbahnění“ Pekla byla z rybníku vyvezena jen část z celkového množství bahna. Při nedostatečných nákladech na takovou akci ani jinak být nemohlo. Navíc absence malého sedimentačního rybníku na přítoku z Bradských luk, který měl být zbudován už před odbahněním Pekla, je nabíledni. Stav zabahnění Pekla je tak možná stejný jako byl někdy během druhé poloviny minulého století. Tím naprosto nechci říci, že vyvezení bahna z Pekla bylo k ničemu. Faktem ale je, že voda v Pekle začala být jednu až dvě sezony po znovunapuštění rybníka stejně „málo koupatelná“ jako byla před jeho odbahněním. Domnívám se ale, že stav vody, pro který se lze v Pekle sotva koupat, má hlavní příčinu mimo rybník samotný.  Je pravděpodobné, že voda v Pekle je „nekoupatelná“ ze stejné příčiny, jako v případě popisovaném jinde. Příčinou mohou být průmyslová hnojiva používaná v zemědělství v hojné míře od šedesátých let. Jejich smyv do přívodných potoků z celého jejich povodí je pak přinášen i do rybníka. Následkem je zvýšená koncentrace těchto látek v rybníku, který je jimi vlastně taky pohnojen. To umožní masívní růst řas, od kterých je Peklo celé zelené už teď, počátkem června. Ty rostou, odumírají a sedimentují. Sedimentační vrstva řas může dle údajů v literatuře činit až dva i více cm za rok. Usazené řasy na dně pak tlejí a absorbované látky vrací postupně zpět do vody.

Zdrojem vody navrhovaného „přírodního biotopu“ má být voda z Pekla, jejíž složení nadměrnou biologickou aktivitu, která v ní probíhá, umožňuje. Při prezentaci byly ukazovány už provozované koupací biotopy. Ty měly ale „čisté“ zdroje vody, rozhodně ne takové, ve kterých přerůstá řasa. V návrhu polenského projektu tvoří plocha čistící nádrže s rostlinami 29 % plochy koupací nádrže. Velký objem vody v koupací nádrži, který při zdroji čisté vody biologickou aktivitu v systému „ředí“, by se v systému u nás navrhovaném mohl projevovat naopak negativně. Systém s velkým objemem vody (koupací nádrž má mít ve svém hlubokém oddíle hloubku přes 3 metry) by byl z Pekla hned primárně naplněn velkým objemem nečistot, který by malá čistící část systému nebyla s to zvládnout. Celá nedostatečnost systému by byla ještě výrazně umocněna odparem vody v letních měsících, jak z koupací nádrže, tak ještě intenzivnějším z čistící nádrže, kde by se voda odpařovala i z povrchu v ní vysazených rostlin. Odpařená voda by byla doplňovaná zase vodou z Pekla a koncentrace nežádoucích látek v systému by tak stoupala.

Že je doporučováno, aby při realizaci navrhovaného „přírodního koupacího biotopu“ byly z rybníka Peklo odstraněny kaprovité ryby, je už asi jiný problém.

Chci zdůraznit, že pochybnosti, které jsem zde ohledně návrhu projektu „přírodního koupacího biotopu“ v Rybníce Peklo uvedl, jsou moje vlastní, exaktně jsem je neověřoval, a mohu se samozřejmě mýlit. Důvodem k jejich uvedení bylo jen hledisko obecného prospěchu, a v žádném případě bych nechtěl, aby byly vnímány jako „poplašná zpráva“.

Při veřejné prezentaci a obhajobě záměru tohoto projektu mnohokrát zaznělo slovo „smysluplný“.

Je na škodu, že návrh projektu byl předložen v tak pozdním termínu, bez možnosti diskuse veřejnosti. Bylo by nanejvýš žádoucí, aby případná dotace z daní občanů Evropské unie byla použita opravdu smysluplně.

 

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *