Štěpánské koledy okolo roku 1920
Ukázka Štěpánských koled z Polné, Přibyslavi, Štoků a okolí.
Koleda, koleda dědku, vem na bábu štětku,
podrbej ji záda, aby byla ráda –
– nedá-li mně oříšek, roztrhám ji kožíšek,
hodím jí ho za kamna, rozcupám ho nohama.
To byla koleda „klucká“ a tak další je „děvčácká“
Dej Bůh štěstí tomu domu, my zpíváme pánu Bohu,
malému děťátku, Kristu pacholátku.
On rozdává chléb, žemličky, jabka, hrušky a oříšky,
nic na to nedbáme, pořád kolíbáme, dítě maličký.
a jedna co se říkala u příbuzných
Já jsem malý koledníček, přišel jsem si pro trojníček,
trojníček mi dejte, nic se mi nesmějte … ,
však já s vozem nejedu, co mi dáte to vezmu.
Bude-li to hrnek kaše, vždyť je ona taky naše,
dáte-li mně kus medu k tomu, ještě lépe pojedu,
dvě jablka udělte k tomu, bych se radši dostal domů,
když mě ale nic nedáte, velmi si mne rozhněváte,
potluču Vám všecky hrnce, co v poličce máte.