Novinář a senátor Jaromír Štětina pro Polnet

K filmu o zavražděné ruské novinářce Anně Politkovské, promítaném občanským sdružením Polenský kruh 14. 2. 2013 v rámci festivalu Jeden svět, přijel s diváky diskutovat její kamarád Jaromír Štětina. Při té příležitosti poskytl Polnetu znalec Ruska a ruských poměrů, novinář a politik Jaromír Štětina, nositel našich i zahraničních ocenění především za válečná zpravodajství, rozhovor.

Zdroj foto: www jaromirstetina.cz

Co je možno očekávat od tohoto „druhého“ prezidentování Vladimira Putina, které nastoupil před necelým rokem?  Za dobu svého nynějšího působení provedl řadu kroků proti snahám o demokratizaci Ruska, které směřují  k posílení státní moci.

Je možno v Rusku očekávat instalaci diktatury, řekněme běloruského typu? A jaké mají vůbec praktické šance současní odpůrci Vladimira Putina v samotném Rusku uspět?

Já už do Ruska nesmím přes 10 let. Počátkem roku 2000 jsem byl vypovězen a jsem tam persona non grata, takže všecky mé nynější poznatky o Rusku jsou zprostředkované, ale celých deset let předtím jsem tam pracoval jako novinář, takže si dokážu ty vlastní poznatky s těmi načtenými spojit.

Co se týká Vladimira Putina, v české politice jsou na něj nejrůznější názory. Můj názor je zcela jasný. Vladimir Putin, jako bývalý důstojník KGB nikdy nepřekročí svůj stín, a vždycky bude používat metody, které se učil v té určité specialisované škole. Žádný demokrat to není, je to vládce tvrdé ruky a já se obávám, že se do Ruska už nikdy nepodívám, protože dokud bude Vladimir Vladimirovič na carském trůně, tak já tam nebudu smět.

Někteří čeští politici si myslí ovšem něco jiného, než si myslím já. Vzpomínám si, když byly poslední nepřímé volby prezidenta, když kandidoval profesor Klaus proti profesoru Švejnarovi, oba chodili po parlamentních klubech a ucházeli se o hlasy těch 281 volitelů. Václav Klaus byl také u nás na klubu v Senátu a já jsem se ho zeptal: „Pane prezidente, mohl byste mi říci, proč jste ve vaší hradní politice vůči Ruské federaci tak submisivní?“ Pan Prezident se na mě obrátil a řekl:, „Já znám vaši pozici k Rusku pane senátore, ale my si musíme uvědomit, že Rusko je dnes normální demokratická země.“  A to je, dle mého soudu, ten hluboký omyl pana prezidenta Klause.

Rusko není normální demokratická země. To, co Putin udělal, že nechal pozabíjet 80 000 obyvatel vlastní země, myslím Čečensko, to nemá s demokracií nic společného. Umně využívá toho, co se na Kavkaze děje a pod záminkou boje proti terorismu velmi přitáhl šrouby. Tenkrát po některých teroristických činech Čečenců přinutil ruskou Dumu, aby nebyli gubernátoři v Ruské federaci voleni, ale aby byli jmenováni. Čili, on dneska celou tu nejvyšší  administrativu Ruska jmenuje, tak jak to dělával car. To nemá s demokracií vůbec nic společného. Prostě pan prezident Klaus se mýlí, a obávám se, že i nový pan prezident se bude mýlit, pokud mohu tyto mýlky vůbec nazvat mýlkami.

Co se týče šancí jeho politických protivníků, ty jsou velmi mizivé. Při těch prezidentských volbách měl Javlinskij asi 3 %, víc prostě nenabrali. Putin je zřejmě protřelý psycholog, umí využívat té vzbuzené nenávisti, ať už je to ke Kavkazanům nebo k Židům, nebo k obráncům lidských práv, a on v podstatě na té válce v Čečensku ty volby vyhrál, protože těm voličům dokázal vsugerovat, že ti barevní, jak jim tam říkají, jsou ti, kteří ohrožují Rusko. Putin se stal prezidentem na základě nenávisti. Něco podobného se stalo v prezidentské volbě nedávno u nás.

Proruská orientace dosluhujícího českého prezidenta V. Klause je všeobecně známa. Jeho tendence posilovat závislost ČR na ruských fosilních energetických zdrojích. Ještě za jeho premiérského působení je znám jeho odpor k variantní větvi energovodu z Ingolstadu. Svržení  Topolánkovy vlády za našeho předsednictví EU, na kterém měl V. Klaus výrazný podíl, zastavilo jednání o energovodu Nabucco, přes Turecko mimo Ruská území. Klausovy proruské postoje v době napadení Gruzie a okupace gruzínských území Ruskem jsou rovněž známy.

Dá se očekávat, že tyto zahraničně politické tendence za prezidentování Miloše Zemana ještě posílí? Zejména co se týká dostavby Temelína, případně co se týká našich dalších ekonomických vazeb na Rusko, eventuálně v oslabování českých vazeb na NATO a podobně?

Myslím si, že jak prezident Klaus byl, tak prezident Zeman bude brzdou diverzifikace energetických zdrojů. Prostě ta vazba na Rusko u nich převažuje. A Rusko takzvané blízké zahraničí a země bývalého sovětského bloku tvrdě vydírá prostřednictvím energií. Okolní slušné režimy trestá vysokou cenou, nebo uzavíráním kohoutků, jako v případě Pobaltí. Proto je tak strašně důležité pochopit, co se událo v Gruzii v roce 2008. Já jsem tam tenkrát odjel, strávil jsem tam onen týden, také jsem byl přímo v Radě obrany státu, u prezidenta Saakašviliho, pochopil jsem, že se obsazením Jižní Osetie splnil sen ruských maršálů přemístit vojska Ruské federace ze severních svahů Kavkazu na jižní svahy Kavkazu. A samozřejmě, ta prvotní příčina je kontrola energovodů, které vedou z Ázerbájdžánu, respektive Kazachstánu, od Kaspického moře přes Gruzii do Černého moře. Tam jsou tři základní roury. Dvě s ropou z Baku přes Tbilisi, z nich ta veliká do středomořského pobřeží Turecka, a pak plynovod Baku-Tbilisi-Erzurum (Turecko). A to je zdrojnice, která měla zásobovat, alespoň zpočátku, právě projekt Nabucco a dodávky kaspického plynu do Evropy. Ruská federace dělá všecko proto, aby dostala ty energovody pod kontrolu. Ale nejsou to dnes už jen ty energovody, ale samozřejmě cílem Ruska bude ovládnutí samotných ložisek ropy a plynu na Kaspiku a myslím si, že čečenská válka byla takovým preludiem, které pokračovalo tou osetinskou gruzínskou válkou, předehrou k velkému kavkazskému konfliktu, který tam bude uměle vyvolán pravděpodobně pod záminkou Náhorního Karabachu. A řekl bych, že Ruská federace a Putin použijí staré dobré metody, že do Baku, hlavního města Ázerbájdžánu vjedou ruské tanky, na nich budou sedět ruští vojáci a na hlavě budou  mít modré barety mírotvorců a přijedou tam proto, aby zastavili bratrovražedný boj mezi Armény a Ázerbájdžánci. To bude ten způsob, který používají celé dějiny a já si myslím, že Putin nic jiného neumí.

Ta politika appeasementu vůči ruské moci je nejen ostudná, ale může se Evropě vymstít.  A může se vymstít i nám, poněvadž Rusko má jednu zvláštní vlastnost, že dokáže už tradičně několik staletí vyplňovat každé vakuum, ať už je to mocenské vakuum, politické, nebo vojenské, nebo hospodářské, okamžitě toto vakuum zaplňuje.  A my jsme skutečně v dost velkém nebezpečí, že tady to vakuum může nastat. Já se obávám toho, že i náš nový pan prezident stejně jako náš starý pan prezident si to neuvědomují.

Ruská imperiálnost samozřejmě nekončí u Užhorodu, ta končí u Aše, a kdoví, jestli končí u Aše. Já ta nebezpečná úskalí vidím zcela reálně, zejména v souvislosti s vývojem u nás, protože, jak víte, tak komunisté například mají jako jeden ze zahraničně-politických požadavků, abychom vystoupili z NATO. A jestli půjdou do spojenectví se sociální demokracií a budou ji tiše podporovat, nemusí jít do koalice, tak to komunisté neudělají zadarmo a jeden z jejich požadavků, který za to budou chtít bude, aby to vystoupení z NATO požadovala i sociální demokracie. V okamžiku, kdy z NATO vystoupíme, tak se octneme úplně nazí v tom vichru, který tady kolem nás krouží a to už potom opravdu nebude žádná legrace, zejména v souvislosti s ekonomickým pohlcováním a s neschopností diversifikovat energetické zdroje. To jsou skutečně vážná bezpečnostní rizika. Bohužel tady dojde ke spojení vrcholných ústavních orgánů, prezidenta a Parlamentu ČR, protože komunisté se sociálními demokraty vyhrají. To potom se bojím, že tady nastane něco, co já nazývám druhou normalizací, takovou soft variantou normalizačního režimu před rokem 89.

Máme tedy nového prezidenta a budeme mít novou vládu, dřív nebo později, a já jsem skoro přesvědčený o tom, že za pár let budeme mít na základě smlouvy mezi Ruskou federací a Českou republikou v Milovicích ruskou raketovou základnu, zcela oficiálně, bez jakékoli okupace, jako to bylo v roce 68. Prostě se o tom podeopíše mezinárodní smlouva. A to samo už je způsob kontroly v případě jakéhokoli otřesu tady. Navíc, to pronikání ruského kapitálu samozřejmě se všemi těmi nemravnostmi, které v Rusku jsou mnohem větší než u nás, to ohrožuje čistotu obchodu, a čistotu podnikání. Neudá se nějaká invaze, ale takové postupné utahování.

Myslím si, že Temelín budou stavět Rusové.

Negativní postoj Miloše Zemana k novinářům a mediím vůbec je dlouhodobě příznačný. Je možno se z jeho strany obávat tendencí o potlačování svobody tisku u nás?

Co se týče pana prezidenta Zemana, vzhledem k jeho autokratičnosti a sebestřednosti si myslím, že po novinářích pojede. Nejen po těch, kteří lžou, ale i po těch, kteří budou říkat pravdu. A záleží na tom, jak ta novinářská obec dokáže obstát a nenechat se vyprovokovat. Protože svoboda tisku a svoboda slova vůbec je jeden z největších výdobytků té slavné sametové revoluce.

Panu senátoru Štětinovi Polnet velmi děkuje za poskytnutý rozhovor.