Památková ochrana: „Odpamátní“ se centrum Třešťě?

Masarykovo Náměstí Třešť, autor: Frettie

Napsal: Miroslav Mareš

Město Polná má podobný způsob památkové ochrany historického centra města jako Třešť, kde začala diskuse o „odpamátnění Třeště“. V Polné je od listopadu 1990 vyhlášena Městská památková zóna do které patří celkem 78 budov.   Místní občan v Třešti „nastartoval“ veřejnou diskusi o přínosu současného způsobu ochrany domů jako památek, které se používají k běžnému bydlení.  Městská památková zóna Třešť byla vyhlášena o pět let později než v Polné. Starosta města Třešť Vladislav Hynk už v médiích připustil možnost diskuse o hranicích městské památkové zóny.

Individuální přístup v plošmé ochraně

Princip „všem majitelům domů stejným metrem“ v Městské památkové zóně Třešť asi obecně neplatí, památkáři postupují případ od případu. Individuálně. Dům od domu. Od majitele domu k majiteli domu. Majitelé chráněných domů, touží poznat „památkářský metr“ podle kterého památkáři vyměřují pokuty. U panelových domů  ze sedmdesátých let výměna plastových oken nevadí. Běda když okna vymění majitel sousedního „normálního“ domu.  To už nastupuje represe. Pokuty. Jedna z pokut za opravy domu bez vyjádření památkářů čeká i na místního občana, který veřejně navrhl „odpamátnění“ Třeště.

„Odpamátnění“ probudilo památkáře

Návrh na „odpamátnění“ Třeště zafungoval podobně jako pohádkový polibek statečného prince spící Šípkové Růžence. Polibek probudil v pohádce princeznu Růženku k životu, památkáře probudil k aktivitě.  Nově bude do Třeště jezdit památkář z Telče, který bude majitelům domů k dispozici na konzultace. A připravuje se individuální památková ochrana domů v Městské památkové zóně Třešť. Jinak bude chráněn panelový dům, jinak dvě stě let starý činžák.

Trest za medializaci?

Správní řízení o pokutě za stavební úpravy domu bez souhlasu památkářů pomalu přerůstá do veřejné diskuse. Veřejná diskuse může pro občana znamenat i exemplární trest. ještě zvýšený za „medializaci případu“.  „Medializaci“ případu místního občana má na svědomí město Třešť, když o jeho protinávrhu na „odpamátnění“ centra města informovalo  novináře na tiskové konferenci. Město Třešť by zvažovalo do budoucna účinněji definovat hranice Městské památkové rezervace Třešť.

Diskuse běží

„Medializace“ případu odpamátnění centra Třeště může být pro veřejnost i komunální politiky výzvou k diskusi o rozsahu památkové ochrany. Památkáři často fungují jako „památková policie“, kdy nekompromisně pokutují občany za stavební úpravy domů, které se slovy pokutovaných občanů „nelíbí památkářům“. Na domě v Třešti šlo například také o namontování moderních zábran proti padání sněhu ze střechy domů na chodník. Nutnost moderní doby. Ve středověku nikdo nežaloval vlastníky domů o statisícové odškodné, když mu ze střechy spadl tající sníh za krk. Doby se mění. Územní plány se aktualizují každých pět let. Ze zákona. A tak Třešť řeší dilema: „Odpamátnit“ centrum města na návrh občana nebo jen upravit hranice památkové zóny na protinávrh starosty?

2 Responses

  1. Matěj Kruntorád napsal:

    Zdravím vás (ačkoliv bohužel nevím, kdo je autorem článku),
    ona ta „problematika“ památkářů bude o hodně složitější než jen, že měří jiným metrem. To individuální posuzování každého objektu je základem památkové péče. Každý dům vyžaduje něco jiného, každý má hodnotné jiné prvky, některý je prohlášen památkovou některý není.
    Ale především existuje památkový zákon a definice MPZ, kterým se památkáři řídí. Není to žádná libovůle nebo snad chuť škodit. Je to spíše snaha zachovat jednu z největších devíz našeho státu do budoucna. Schopnost dobře se starat o památky je vizitkou každého majitele chráněného domu, vizitkou kulturní a společenské vyspělosti.
    Když jsem koukal na hranici MPZ v Třešti, tak mě skutečně udivilo, jak velká část města je plošně chráněna (např ty tři paneláky by tam být nemusely, ale dle vašeho článku zde jsou památkáři shovívaví a povolí prakticky cokoliv). Podobný pokus o zmenšení MPZ byl i v Ledči, kde ji chtěli rovnou zrušit. Tohle jsou podle mě kroky do minulosti – nevážení si historické kontinuity místa, umění předků, kvalitního řemeslného zpracování apod. Třeba ta plastová okna. Já jednoduše nepochopím, jak si je někdo může dát na dům (ať už je jakkoliv starý). protože jsou prostě ošklivá a úplně zničí jakékoliv hodnoty objektu. Nehledě na to, že staré zdi potřebují větrat permanentně a plasťák jednoduše těsní až příliš.
    Přijde mi, že Polná žádné problémy podobného charakteru nemá (aspoň co si všímám, když se jednou za čas po centru procházím)…

    Přeji hezký den

  2. Roman Vařejčka napsal:

    Ahoj Matěji,
    omlouváme se, autora jsme přidali na úvod článku.

    Pěkný den.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *