Nejnovější informace k možné těžbě uranu u Brzkova

Napsala: Marie Vencová

Společná tisková zpráva

Naše budoucnost bez uranu, z.s.  a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí

 ze 4. srpna 2014

Ministerští úředníci chtějí nový uranový důl

do územního plánu Vysočiny

 Starostové i veřejnost ale mohou posílat připomínky

Ministerstvo pro místní rozvoj připravilo aktualizaci Politiky územního rozvoje České republiky [1].  Objevuje se v ní zcela nový záměr – plocha pro těžbu uranu jižně od Přibyslavi [2]. Pokud by v této podobě byla Politika územního rozvoje přijata, Kraj Vysočina by musel ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu ve svém územním plánu (Zásadách územního rozvoje) počítat s otevřením nového uranového dolu u Brzkova. Záměr by do svých územních plánů musely promítnout i dotčené obce.

Naše budoucnost bez uranu, z.s. a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí s takovým návrhem ministerských úředníků nesouhlasí. Je předčasný – vláda má o ekonomické analýze těžby u Brzkova a Horní Věžnice jednat až na podzim.  Ochrana území je navíc již dnes zajištěna pomocí vyhlášeného Chráněného ložiskového území.

Problémem jsou budoucí citelné dopady do života v obcích okolo nového uranového dolu, které již zkušenosti s těžbou mají. Záměr přináší environmentální rizika v oblasti podzemních vod, prašnosti, radonu, podstatného navýšení těžké nákladní dopravy mezi Brzkovem a Dolní Rožínkou, či krajinného rázu. 

Na ložiscích Brzkov a Horní Věžnice je dle ministerstva celkem 3 100 tun uranu, což by zajistilo nanejvýš pět let provozu jaderné elektrárny Temelín a Dukovany. Průzkumná šachta v Brzkově je ale zasypána a zaplavena vodou. Ruda ke zpracování se má vozit na stávající úpravnu GEAM v Dolní Rožínce. Zdejší odkaliště však budou mít vyčerpánu kapacitu pro ukládání kalu a dalšího odpadu z úpravy do roku 2015. Na investice do přípravy těžby a na rekonstrukci odkaliště K2 nemá státní podnik DIAMO vlastní prostředky, prodej uranového koncentrátu zhruba pokrývá náklady na těžbu a zpracování.

Rozhodnutí o otevření nového uranového dolu by tak znamenalo citelné dopady do veřejných rozpočtů. Přitom jen na odstranění následků škod po chemickém loužení ve Stráži pod Ralskem během následujících třiceti let se vláda zavázala uhradit 31,3 miliardy korun [3].

Občané, starostové, ale i kraj mohou nyní až do 8. září k předloženému návrhu Politiky územního rozvoje posílat své připomínky  a vyjádření [1].

Marie Vencová ze spolku Naše budoucnost bez uranu řekla: „Chceme žít v neporušené přírodě a zdravém životním prostředí. Těžba uranové rudy doslova za humny našich obydlí negativně ovlivní život této i následujících generací v širokém okolí. “

Edvard Sequens z Cally řekl: „Splácet dluhy za drancování uranu budeme ještě desítky let. Dlouhé ruce jaderného průmyslu však již sahají po dalších miliardách na novou těžbu. V případě uranu je tvrzení o energetické soběstačnosti České republiky jen zástěrkou, protože jeho množství dnes nepokrývá ani polovinu potřeb provozovaných elektráren a palivo z něj vyrobit také nedovedeme.“

Další informace mohou poskytnout:

Edvard Sequens, Calla, tel.: 602 282 399, e-mail: edvard.sequens@calla.cz Marie Vencová, Naše budoucnost bez uranu, z.s. , tel.: 723 735 451, e-mail: marie.vencova@gmail.com Podrobnosti:

[1] Podklady k novému návrhu Politiky územního rozvoje, formuláře k podávání připomínek jsou k dispozici ze stránky: http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/Koncepce-Strategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky/Navrh-Aktualizace-c-1-Politiky-uzemniho-rozvoje-CR

[2]  Konkrétní zcela nový záměr zní:   7.4 Úkoly pro územní plánování Kraje v územně plánovacích dokumentacích nebo v jejich aktualizacích: (206) Vymezí plochu a stanoví územní podmínky těžby uranu v oblasti jižně od Přibyslavi. Na základě podkladů Ministerstva průmyslu a obchodu zapracuje záměr kraj Vysočina do ZÚR. Zodpovídá: Kraj Vysočina ve spolupráci Ministerstvem průmyslu a obchodu

[3] Usnesení vlády České republiky ze dne 11. ledna 2012 č. 34 ke Zprávě o výsledcích aktualizace analýzy rizik a jejích dopadů do celkových nákladů a výdajů spojených s řešením důsledků po chemické těžbě uranu a souvisejících činností v oblasti Stráže pod Ralskem a způsob jejich financování pro období let 2012 až 2042