Uplynulo 170 let od narození meteorologa Františka Augustina

autor: Jan Prchal, 25. června 2016

Meteorologie. Pod tímto označením si představíme vědu zabývající se vším co souvisí s atmosférou. Obor zkoumá její složení, stavbu, vlastnosti, jevy a děje v ní probíhající, například počasí. Meteorologie je v podstatě součástí fyziky, a proto je vyučována na matematicko-fyzikálních fakultách. V mnoha odvětvích lidské činnosti, kupříkladu v dopravě, zemědělství, vojenství atp., jsou poznatky související s meteorologií nepostradatelné. S meteorologií úzce souvisí další vědy, jako klimatologie a hydrologie.

Předpovědět vcelku spolehlivě, jaké bude počasí následující den, není pro meteorology při všech současných moderních technických vymoženostech zas až tak komplikovanou záležitostí. Když se s určitou nadsázkou pozastavíme nad předpovědí tohoto znění: „…zítra bude polojasno až oblačno, místy přeháňky…“, je jisté, že tak nějak v ten den opravdu bude. Složitější je předpovědět „jak bude“ za několik dnů, dlouhodobě. Ale účelem tohoto příspěvku není hodnotit práci meteorologů. Ostatně musíme uznat, že jejich činnost je záslužná a vcelku i spolehlivá, což si den co den můžeme ověřovat při častých relacích o počasí v televizi, rozhlase, v tisku.

My si v tomto příspěvku připomeneme významnou osobnost z našeho regionu, člověka, který má na rozvoji meteorologie a klimatologie enormní zásluhy. Je to František Augustin, rodák ze Sirákova u Polné.

Narodil se 24. května 1846 v rodině sedláka Františka Augustina, jako nejstarší z deseti dětí. Po vychození hlavní školy v Polné se stal studentem jihlavského gymnáziu. Po úspěšném zakončení vzdělávání v roce 1867 mu otec zajistil studium na filozofické fakultě ve Vídni. Po završení studia v roce 1870 se stal suplujícím učitelem zeměpisu a dějepisu v Praze. Během dalších studií se u něho projevil zájem o meteorologii. V roce1874 získal ve Vídni doktorát z filozofie a vrátil se do Prahy, kde se stal učitelem na městské střední škole. V této době se již intenzívně zabýval svým celoživotním zájmem – meteorologií – a nadále studoval. Na filozofické fakultě české univerzity se habilitoval v roce 1883. V roce 1892 byl coby docent meteorologie a klimatologie jmenován mimořádným a v roce 1895 již řádným profesorem Karlo-Ferdinandovy univerzity (později Univerzity Karlovy) obou předmětů nově zavedených do výuky. Roku 1888 se stal členem Královské české společnosti nauk, když předtím ještě pracoval na pražské hvězdárně.

František Augustin se stal v oblasti meteorologie a klimatologie skutečným a uznávaným vědcem. Roku 1881 získával zkušenosti na hvězdárně v Krakově a dále prováděl svá pozorování na různých meteorologických stanicích v Lipsku, Magdeburku, Ebersvaldu a Hamburku (o této cestě napsal odborné články do Vesmíru a Světozoru). V roce 1899 podnikl studijní cestu po významných observatořích v Itálii a v průběhu roku 1905 navštívil observatoře v Dalmácii. Zúčastňoval se meteorologických sjezdů ve Vídni a v Paříži a stal se rovněž členem České akademie věd. Významných úspěchů dosáhl zejména v české klimatologii. Založil rozsáhlou síť meteorologických stanic v Čechách, srážkoměrnou síť v Praze a observatoř na Petříně (1892).

Profesor Augustin svá meteorologická pozorování pravidelně zveřejňoval v odborných periodikách Živa a Věstník České akademie, četné odborné články publikoval také např. v časopisech Musejník, Athenaeum a v řadě dalších. Byl redaktorem meteorologické části Ottova slovníku naučného a Zeměpisného sborníku. Napsal velké množství vědeckých prací, z nichž po desetiletí čerpali jeho následovníci. Z jeho znaleckých příspěvků lze uvést např. O klimatických poměrech v Praze /1882/, Meteorologická cesta po Německu /1884/, O poměru skvrn slunečních k teplotě pozemské /1884/, O užívání vzorce Lamb.-Besslova v meteorologii /1885/, O potřebě zorganizovati meteorologická pozorování v Čechách /1885/, O ročním postupu meteorologických elementů v Praze /1888/). Řada článků vydaných Společností nauk vyšla německy. Za zmínku stojí, že v jedné ze svých odborných statí vyzdvihl význam starých českých pranostik – lidových průpovědí o počasí a přírodních jevech.

Zakladatel moderní české klimatologie – František Augustin – zemřel ve věku 62 let a je pohřben na Vyšehradském hřbitově v Praze v rodinné hrobce své manželky Boženy Augustinové, roz. Zelené. Mnohé jeho poznatky posunuly meteorologii mezi uznávané vědecké obory. V květnu tohoto roku jsme si připomněli 170 let od jeho narození.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *