Festival POLIN 2017 k třístému výročí polenského rabínského domu

Program sestavila, jednotlivé účinkující a soubory zajistila, akci zorganisovala paní Anna Mirjam Wagnerová. Též připravila pohoštění a kytice (některé i s vpleteným košer sýrem) pro účinkující, první a poslední den i pro pozvané a účastníky.

Vstupné dobrovolné.

Vřelé poděkování sponzorům akce.

Pátek 16. 6. 2017:

Na zahájení festivalu vystoupili a diváky a hosty přivítali:

Paní Anna Mirjam Wagnerová přivítala přítomné na festivalu POLIN, ale hlavně na oslavě 300 let založení rabínského domu v Polné. Přivítala pana místostarostu Polné Luboše Kousala, předsedu brněnské židovské obce a místopředsedu Federace židovských obcí ČR pana doktora Kanárka. Chtěla přivítat, pakliže se dostaví, malířku paní Hanu Alisu Omer, která chtěla uvést zde instalovanou svoji výstavu obrazů. Řekla: „Děkujeme, že jste přišli, veliká osobní radost, je to víceronásobný pocit úcty. Děkuji a hezkou zábavu. Po hlavní části programu vás zvu ještě na malé občerstvení.“

Místostarosta města Polná Luboš Kousal přítomné jménem svým a jménem vedení města přivítal na slavnostním zahájení festivalu židovské kultury při třísetletém výročí rabínského domu v Polné. Řekl, že Město Polná se dlouhodobě snaží pečovat o památky ve městě, za což mu byl mimo jiné ministerstvem kultury udělen titul Historické město roku 2006. „Zapojili jsme se ve spolupráci s Federací židovských obcí a Ministerstvem kultury do programu regenerace židovských památek.“ Řekl, že nelze opomenout Klub za historickou Polnou, který byl toho všeho průkopníkem a iniciátorem, za což mu patří velký dík. Zároveň poděkoval organizátorům za uspořádání festivalu a popřál, aby se celý program vydařil ke spokojenosti organizátorů, účinkujících i návštěvníků.

Dr. Kanárek, předseda brněnské židovské obce, všechny pozdravil a popřál festivalu zdar. Řekl, že je potřeba, aby se zde podobné kulturní židovské akce konaly. Že lidé si doposud spojují Polnou ve spojitosti s Židy namnoze jen v souvislosti se skoro 120 let starou neblaze proslulou hilsneriádou.  Akce jako tato, v polenské synagoze a jejím okolí, by mohly pomoci vnímat Polnou v souvislosti s Židy, zejména pro mladší generace, v přirozené kulturní rovině.

Následoval koncert Doc. Jiřího Hoška, pedagoga na HAMU, který vystupuje jako violoncellový virtuos doma i v zahraničí a jeho dcery Dominiky Weiss Hoškové, absolventky HAMU s následnými studii na Jerusalem Academy of Music and Dance v Jeruzalémě. Oba jsou nositeli řady mezinárodních ocenění. Koncert židovských skladeb různých autorů a klezmerové hudby byl podán interprety velmi emotivně a z obou přímo vyzařovalo, že rozhodně nemají rybí krev. Koncert zahraný srdcem byl doplněn krátkými komentáři Jiřího Hoška k většině skladeb a téměř stovce posluchačů se opravdu moc líbil.

Izraelská malířka Hana Alisa Omer diskutuje o svých vystavených obrazech

Návštěvníků v pátek: 97

Sobota 17. 6. 2017:

Umělecké dílny a workshopy:

Spolek KUŠ se postaral o venkovní zábavu především pro rodiny s dětmi. Všichni si mohli vyzkoušet savování triček, tématické vystřihování, výrobu jarmulek a další výtvarné aktivity. Bylo zde možné si zahrát znalostní pexeso, v němž hráči hledali dvojici biblické postavy s popisem jejích skutků. Všechno podkreslovala reprodukovaná židovská hudba.

Beseda s manželi Vogelovými:

Sobotní odpoledne měli návštěvníci festivalu možnost pobesedovat s panem Jaromírem Vogelem a jeho paní Blankou Vogelovou. Beseda se konala v zimní modlitebně rabínského domu. Všechna místa byla obsazená, my později příchozí, jsme si rádi postáli. Pan Jaromír Vogel je hudební skladatel, držitel řady zahraničních i domácích cen, napsal hudbu k řadě filmů, pohádek a muzikálů. Je v současné době jediný autor v České republice, který tvoří ve stylu židovské hudby. V posledních letech je jeho doménou vyšší hudební forma – symfonická svita. Jeho manželka paní Blanka Vogelová je výtvarnice, věnuje se též hudbě a literatuře. Pořádá benefiční koncerty pro seniory a zdravotně postižené a mimo jiné také festival židovské hudby MAŽIF.
Pan Vogel sbírá kuriosní hudební nástroje, knihy a umělecké předměty. Několik zajímavých předmětů přivezl jako ukázku na besedu. Sbírání je jeho koníček a sbírka si tak činí velké nároky na místo v bytě. Paní Vogelová představila koncerty a festivaly, které pořádá. Besedu uváděla paní Mirjam Wagnerová. Bylo tak plno, že nešly otevřít dveře.

Divadelní hra od Ladislava Fukse: Pan Theodor Mundstock:

Divadlo jednoho herce o osudu Žida za války, který v sevřené atmosféře se žlutou hvězdou na oblečení čeká na příkaz k transportu. Bylo vidět a cítit s jak ohromující silou hodinu trvající představení diváky zasáhlo. Představitel hry Jaroslav Achab Haidler, jehož výkon byl brilantní, je bývalým ředitelem pověstného Činoherního studia v Ústí nad Labem. Tento muž, který konvertoval k judaismu, zná asi desítku jazyků, je překladatelem z němčiny a hebrejštiny, již po dlouhá léta objíždí židovské hřbitovy a zaznamenává a překládá nápisy na starých omšelých náhrobcích, je i iniciátorem elektronické databáze českých a moravských hřbitovů. Polenský židovský hřbitov i s překlady nápisů na náhrobcích je v současné době už zpracován a v nedlouhé době by měl být, dle pana Haidlera, výsledek vystaven v polenské synagoze.

Beseda se Stanislavem Motlem:

Spisovatel a dokumentarista Stanislav Motl přijel promítnout a okomentovat svůj film Děti Antonína Kaliny. Ten vypráví příběh muže, který dokázal v hrůzných podmínkách koncentračního tábora Buchenwald coby „starší“ dětského bloku zachránit před smrtí přes tisíc židovských dětí a po dobu pobytu v táboře jim zpříjemňovat život. Přitom jako vězeň, který měl v průvodních listinách gestapa napsáno „návrat nežádoucí“, stál každý den tváří v tvář smrti. In memoriam se stal v Izraeli držitelem titulu „Spravedlivý mezi národy“ a u nás byl vyznamenán Medailí za zásluhy. Jeho nezištnost, skromnost a vědomí toho, co je správné, charakterizuje jeho odpověď na otázku, jaký má pocit z toho, že zachránil skoro tisíc židovských dětí. Antonín Kalina, muž, kterého můžeme bez okolků nazvat hrdinou, odpovídá, že „žádný“.

Návštěvníků v sobotu (účasníci venkovních workshopů se mění): hodně přes 100.

Neděle 18. 6. 2017:

Umělecké dílny a workshopy:

I o nedělní venkovní workshopy pro rodiče s dětmi se postaral spolek KUŠ a probíhal v obdobných obrysech jako sobotní. Děti si mohly tričko ozdobit židovskými symboly, nebo si některé židovské artefakty vyrobit z hlíny apod.

Vystoupení souboru izraelských tanců Yocheved:

Třebíčský taneční soubor vedený učitelkou tance Hanou Horkou vystupuje na většině festivalů židovské kultury u nás. Tančili tradiční i novodobé židovské tance ve vlastnoručně ušitých kostýmech.

Koncert hebrejských písní souboru Shirim Ashirim Praha:

Multiinstrumentální skupina hrající hebrejské písně působí už přes třicet let. Hrají na různé nástroje. Velmi zajímavá byla například hra na niněru. Skupina se kromě hebrejských písní věnuje i historickým nástrojům, a tak jsme se o některých z nich mohli i něco dozvědět.

Divadelní hra Arnošta Goldflama „Smlouva“:

Scénické čtení Vladimíra Lary Hausera z brněnské Husy na provázku. Hra je vlastně apokryfem k starozákonnímu příběhu o obětování Izáka, který si Židé čtou vždy na svátek židovského nového roku. Příběh je převrácen do současného světa, a tak místo Abrahama, Sáry a Izáka zde vystupují Antonín, Stáza a Ignác, kteří jednají v pokroucených pohnutkách současného světa. Však ono „na hoře Hospodinově se uvidí.“ Během představení by bylo slyšet spadnout špendlík.

Festival byl v neděli večer uzavřen sejitím Klubu za historickou Polnou s účastníky dobrovolných porevolučních akcí za záchranu synagogy a rabínského domu.

Na sejití přišli ti, kteří se na záležitostech k záchraně židovských věcí podíleli, ale i přišedší diváci. Promluvil Jan Prchal, který ocenil Pavla Cirhana, který se se skupinou mladých lidí už od roku 1986 stará o polenský židovský hřbitov. Ten vyčistili od náletů a vykonali spoustu dalších prací. Skupina se nezištně o židovský hřbitov stará dosud. Pavel Cirhan, který přijel z Jihlavy, také krátce promluvil. Pan Prchal jmenoval prakticky všechny, kteří se na záchraně synagogy a rabínského domu a jejich předání Federaci židovských obcí ČR účastnili.

Ocenit je potřeba dlouholetého vedoucího městského odboru výstavby Josefa Smejkala, který dlouhodobě tlumil snahy o zbourání synagogy poté, co se propadla střecha, zřítil se strop a chránil ji i když v lednu 1989 byl vydán demoliční příkaz k jejímu stržení. V roce 1990 byl v Polné založen Klub za historickou Polnou (KZHP), který záhy z iniciativy Václava Fišara a Jana Prchala neodkladně zachránit synagogu zorganizoval akce, při nichž členové Klubu s dalšími, i některými obyvateli Karlova náměstí, synagogu, ve které z náletové vegetace rostly už vysoké stromy, vyklučili, a obrovský nepořádek vyklidili. Město pod vedením starosty Jana Petra synagogu pak provizorně zastřešilo. Z iniciativy MUDr. Pavla Zemana se rozvinulo úsilí Města předat bezplatně synagogu a rabínský dům židovským obcím. Tehdejší starosta Ing. Radim Janů byl věci velmi nakloněn. Uskutečnila se jednání MUDr. Zemana a Ing. Janů nejprve s představitelem brněnské židovské obce a pak zejména s rabínem Karolem Sidonem a Tomášem Krausem na Federaci židovských obcí v Praze. Záhy poté, co Parlament v únoru 1994 zamítl zákon o restitucích židovského majetku, polenské zastupitelstvo odhlasovalo bezplatné předání polenské synagogy a rabínského domu do majetku FŽO. Večerního sejití se za KZHP účastnila i paní Marta Vomelová, a kromě Jana Prchala předseda a další členové KZHP, i Radim Janů a Pavel Zeman, kteří se všichni zúčastnili i diskuse. Promluvila i Libuše Kubová z Klubu za záchranu židovských památek, jemuž předsedal Pavel Cirhan. Klub v Polné uspořádal čtyři ročníky festivalu alternativní hudby s dobrovolným vstupným. Z výnosu festivalů se za 32 tisíc Kč zaplatil hlavní lustr do synagogy.

Sejití bylo zakončeno pohoštěním.

V neděli bylo návštěvníků a účastníků hodně přes 100.

Fotografie: Ikra, cyrk.

DSC_5903

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *