K borovskému kostelíčku
Ten borovský kostelíček
stojí na vršku,
skrze lesy smutně na mě hleděl:
„Jsi to, můj hošku?
Pode mnou je tvá kolébka,
já tě viděl křtít,
starému vikáři ministrovat,
pilně se učit,“
Borovský kostelík
Těmito verši si připomněl Karel Havlíček Borovský svá dětská a chlapecká léta při deportaci do Brixenu. A není divu. Borovský kostelíček je zdaleka viditelný a je odtud nádherný výhled do širokého kraje. Borová se později stala poutním místem, kde se scházeli Havlíčkovi přátelé i ctitelé. První velká národní slavnost se zde konala již v roce 1862 a byl k ní vydán sborník, který redigoval Jan Neruda. U vchodu do sakristie kostela je do zdi vsazen malý epitaf věnovaný spisovatelovým sourozencům, kteří zemřeli v útlém věku.
Rodný domek Karla Havlíčka stojí kousek nad náměstím a má čp.163. Havlíček se narodil kupci Matějovi a jeho ženě Josefíně 31.října 1821. Připomíná to i pamětní deska T. Seidana a busta Ladislava Šalouna. Domek už dnes vypadá trochu jinak, než jaký býval za Havlíčkova dětství. Kdysi vyhořel a byl přestavěn. Dnes se tu nachází pamětní síň věnovaná životu a dílu tohoto slavného rodáka. Byla otevřena již v roce 1931 a je přístupná celoročně. Kromě expozice o Karlu Havlíčkovi zde najdete i informace o dalším místním rodákovi Josefu Stránském a padlým příslušníkům 311. peruti RAF z Vysočiny a také o sochaři Viktoru Dobrovolném.
V Infocentru, které je součástí rodného domku, si můžete zakoupit spoustu materiálů, vztahujících se k obci i samotnému spisovateli.
Až budete procházet obcí, nevynechejte budovu bývalé obecné školy, kterou Havlíček navštěvoval. Učil ho zde Antonín Línek. Na něj a na faráře Jana Brůžka spisovatel velmi rád vzpomínal. Dnes má budova značně pozměněný vzhled, ale pamětní deska Vám vše připomene.
Nevynechejte také architektonicky velmi zajímavé empírové štíty domů, které najdete podél silnice směrem na Vepřovou ani poměrně velký komplex staveb – mlýn, sýpku a pivovar v dolní části obce. Pocházejí již z roku 1799. Nedaleko protéká Borovský potok, který tu vytváří půvabné meandry.
A pokud se Vám ještě stále nebude chtít domů, vydejte se po červené turistické značce směrem k Žižkovu Poli. Dojdete až k pamětní mohyle, kde 11. října 1424 zemřel husitský vojevůdce Jan Žižka. Mohyla má kuželovitý tvar, je postavena k kamenných kvádrů a její výška je 16 metrů.
