Polná před 5 000 lety 2. část

Minule jsme se rozhlíželi po okolí s temene kopce, kde je dnes náměstí. Na jižní straně nás zaujalo seskupení tří chat a blíže k nám tři políčka.

Jdeme blíž a se zájmem si prohlížíme obilí. V pšenici rozeznáváme směs jednozrnky a dvouzrnky. Ječmen řadíme mezi víceřadé a vypadá, že se bude za několik dnů sklízet. Ještě je tu druh prosa setého, jehož sklizeň bude následovat. Políčka jsou oplocena tyčkami ze silnějších větví asi na ochranu před drobným zvířectvem. Ptáky zahání jakási klapačka ze dřeva. Pole vypadá, že bylo zorané dřevěným oradlem taženým volským zápřahem.

Obcházíme jilmy a několik keřů. Překvapí nás vzhled chatek. Jsou poměrně velké a připomínají spíše vigvamy. Jsou to nadzemní stavby bez základů a svislých zapuštěných nosných kůlů. Střecha je pečlivě pokryta kůrou s důmyslně provedeným větracím otvorem asi na odvádění kouře. Přední štít s uzavíratelným vchodem je zhotoven z proutěných rohoží omazaných hlínou. Stejně tak i zadní štít a uvnitř asi metr vysoké boční stěny. Za nimi je skladovací prostor. V jedné třetině je jakási polopřepážka. Zde asi za větších mrazů přebývají malá zvířata. Kolem stěn se vejde na spaní až 20 lidí. Uprostřed je ohniště v této roční době vyhaslé. Přečnívající střecha před vchodem tvoří jakousi verandu  s ohništěm na vaření. Jedna žena něco míchá v kameninovém hrnci. Jiná klečí u třecího kamene a drtí zrna na mouku. Starší dívky vytvářejí placky  a opékají na plochém kamení. Venku je také několik svislých stavů, na kterých velice zručně tkají mladší i starší ženy a dívky. Dva starší muži sedí na ležícím polenu. Jeden brousí kamenné nástroje a druhý prohlíží srpy a do některých tmelí křemencové čepelky. Opodál, u jámy s promíchanou a odleželou hlínou, vytváří skupinka lidí rozličné nádoby a dává je sušit na rošt z tyčoviny. Někteří zakládají dřevo do zatím ještě otevřené vypalovací pece. Psi se tahají o nějakou kost nebo jen tak prohánějí slepice. Dole u jezera hlídá pár dětí několik hus a oštěpy se snaží lovit ryby.

Z blízkého lesa za jabloňovým hájem se ozývají rány seker. Mužská část osadníků připravuje dřevo a staví lesní ohradu pro dobytek, který tam bude v zimě lépe chráněn.

Rány kamenných seker najednou ustaly a ozval se křik. Za chvíli se na kraji lesa objevuje zčásti naložený vůz tažený dvěma voly. Na dřevě leží mrtvý medvěd a zkrvavený muž. Když dojeli do osady, muž zemřel. Všichni se sbíhají a ozývá se nářek a kvílení žen. Bude se připravovat pohřební rituál, ale my se už musíme vrátit do naší doby.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *