Do Jimramova za Broučky

Slunko bylo u samého západu a svatojánští broučci vstávali. Maminka už byla v kuchyni a vařila snídani. Tatínek už také nespal. Ležel ještě v posteli a hezky si hověl. Brouček pak přelezl ze své postýlky na maminčinu – tam se pěkněji spalo – lehl si pěkně na zádečka, zdvihl všecky nožičky do povětří a počal se houpat: houpy, houp, houpy, houp.“

Že jste to již někde slyšeli ? No jistě, je to úryvek z Broučků Jana Karafiáta. Knížky, která prošla dětstvím téměř každého z nás. Poprvé to bylo v roce 1876. Od té doby se kniha dočkala téměř stovky vydání, mimo jiné i v japonštině. Stala se námětem pro divadlo, film, balet  i operu.

Autor knihy, evangelický kněz Jan Karafiát se narodil v Jimramově  4. ledna 1846. Letos tomu bylo 165 let. Působil na mnoha místech doma i v cizině. Nejdéle, a to od roku 1875 ve Velké Lhotě na Valašsku. Tehdy už měl rukopis knížky Broučci pro malé i velké děti dokončen a vydal jej vlastním nákladem. Kniha však zůstala téměř zapomenuta, dokud ji náhodou neobjevil dr.Jan Herben. Půjčil ji tehdy mladému novináři Gustavu Jarošovi, který o ní napsal článek do časopisu Čas. Bylo to po dlouhých sedmnácti letech. Jak sám Karafiát uvedl, při psaní knihy mu byla nápomocna maminka a když vymýšlel rodinu broučků, měl na mysli především svůj jimramovský domov. Zemřel v roce 1929 v Praze ve věku 83 let.

Jimramovští připomínají Jana Karafiáta pamětní deskou na jeho rodném domě. Zřídili také malou expozici o spisovatelově životě. Kromě toho chtějí nashromáždit co nejvíce výtisků této poetické dětské knížky, ale také předmětů, které se ke knize i spisovateli vztahují. Součástí tzv. Síně rodáků je mimo jiné i nahrávka Broučků z roku 1968 načtená Karlem Högerem. Slavný loutkář Jiří Trnka vytvořil v roce 1938 na motivy Broučků dioráma, jenž je také součástí expozice a bylo představeno i na světové výstavě v Bruselu v roce 1958.

O 15 let později než Jan Karafiát se v Jimramově narodil Alois Mrštík a po dalších dvou letech jeho bratr Vilém, autoři děl Maryša či Rok na vsi. Rodný dům obou bratří má čp.156 a je opatřen pamětní deskou.

Městečko Jimramov bylo založeno ve 13.století Jimramem z Pernštejna. Za jeho vlády rychle vzkvétalo a byla mu udělena řada privilegií. Dodnes si zachovalo starobylý ráz, domy v okolí náměstí tvoří Městskou památkovou zónu vyhlášenou v roce 1991. Památkově chráněné a zajímavé objekty je možné obdivovat i v místních částech Sedliště, Trhonice a Ubušín.  Obce jsou zasazeny do krásné přírody  jako stvořené pro pěší turistiku, cyklistiku i lyžování. Leží na soutoku říček Fryšávky a Svratky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *