Polná do starověku

Historicky se pravěk na Polensku omezuje na kratičkou epizodu lidí kultury šňůrové keramiky. Chybí jakýkoliv náznak jiné přítomnosti lidí i přes velmi příznivé klimatické podmínky.

Asi 200 až 300 let poté, co jsme opustili naši eneolitickou skupinku ,dochází k celkovému ochlazování trvajícímu přibližně až k roku 750 před naším letopočtem. Moře kleslo o 4 m pod dnešní stav. Podnebí nabývalo kontinentálního charakteru. Smíšené lesy sestupovaly do nižšších poloh. Více se rozšířily jedlobukové porosty. Do vyšších poloh pronikl smrk. Přívalové deště způsobovaly eroze a časté povodně.

Další období, mezi lety -750 až -150, znovu nabývá atlantického charakteru. Moře stouplo a stepi opět zarůstaly lesem. Ani z tohoto období, historicky halštat a latén nebo také řecká éra či doba Keltů, nemáme na Polensku nějaký doklad o lidské činnosti. Přesto staré cesty vedoucí z labsko-vltavské kotliny do moravských úvalů a k Dunaji byly stále používány, asi nepravidelně nebo sezonně. Snad by se dalo uvažovat o přitesání stěny kleštěru jako o lidské činnosti, neboť takové úpravy cest byly specialitou Keltů. To ovšem nelze prokázat bez důkladného, speciálního a “ mravenčího“ rozboru, a tak tato úvaha zůstane pouze jako možnost.

Pokračující doba, tzv. římská éra přinesla celosvětové ochlazení trvající až k roku +350. Hladina moře klesá o 2 m pod dnešní stav. Alpské ledovce se rozrostly a klima nabývá kontinetálního charakteru. Přívaly splachovaly půdu a ukládaly se hlínopísky, často se projevovaly povodně. Vegetace se opět mírně mění i v našem prostoru.

Z této doby pochází „poklad“ nalezený v místě zvaném U spravedlnosti v roce 1862. Jedná se o 14 ks tetradrachem ražených v egyptské Alexandrii. Zhotoveny jsou z billonu, což je speciálně upravená slitina stříbra a mědi (stříbra je více jak 50%). Motiv i datum ražby je různý. Nejstarší mince je z r. 245 a nejmladší z r. 289, takže tento soubor mincí nemohl být uložen do země před r. 290. Proč a za jakých okolností byly mince schovány nevíme. Hodnota těchto mincí nebyla velká. Údajně představovala denní mzdu průměrného řemeslníka v římských táborech. Spokojíme se tím, že ve starověku alespoň občas prošel nějaký člověk prostorem budoucí Polné.

Základní zdroje informací pro články Polná před 5000 lety a Polná do starověku:

– Archív a depozitář Městského muzea Polná
– okr.archiv H.Brod
– Fr.Pojmon: Polná, Romance 1991
– kol.aut.: Polná 1242 -1992, Měst.úřad Polná 1992
– kol.aut.: Pravěké dějiny Čech, Academia 1976
– Cunlife Bary: The Oxford Ilustraded Prehystory of Europe, Oxford a N.York 1993
– Champion T., Gamble C., Shennan S. a Whittle A.: Prehistoric Europe, Londýn 1983

1 Response

  1. 1.5.2011

    […] članku Polná do starověku je zmíněn klešter, viz. ještě Poznámky o místních pojmenováních – Kleštěr. Součástí […]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *