POLNÁ

Původ místního jména (dále i MJ) Polná je zdánlivě jednoduchý. Polná se odvozuje od slova „pole“. Jenomže tento výklad musíme zavrhnout. MJ se dávala před anebo při založení a měnila se pouze v souladu s vývojem jazyka. Kde by se také uprostřed kopců a hlubokých lesů vzalo pole? Ani v přeneseném významu nenajdeme v té době podobu s polem. Kromě toho nevysvětluje prvotní pojmenování Polm. Jméno Polmna známe z predikátu.

Ve staročeštině slovo „polm“ nenalezneme, ale praslovanština a ještě i staroslovanština zná „polmy“ ve významu „plamen“. Slovo polmy je podle etymologů základem i pro plápolat, plát, pálit (spálit), poleno a také půl-it polena. Stále však chybí vysvětlení pro polmna.

Již v klasické praslovanštině existovaly u některých koncovek nářeční rozdíly. Ty vznikaly vlivem jiných deklinačních typů. Ukazuje na to polabština, pomořanština a doklad najdeme i ve staroslověnštině. Nalezneme potom nominativ singuláru (tedy 1. pád j. č.) polmy, nářečně polm i polma. Genitiv singuláru (2. pád j. č.) klasicky polmene, nářečně polmena. V období užívání pračeštiny došlo k elizi 2. typu, tj. vypuštění hlásky e na Polmna. Ještě později v období staročeštiny došlo na Polna, přesto jméno Polm „přežilo“ až do 18. století, i když pouze jako obecné či lidové pojmenování města. Polmna vlastně není samostatný název,  je to latinský predikát čili přídomek de Polmna = z Polmny, což je 2. pád ke slovu Polmy (Polm, Polma) v předposlední fázi vývoje MJ Polna, Polná.

Z onomastického hlediska název Polná pochází z původního praslovanského polmy > plamen. Přeneseně osada vzniklá na spáleném místě. Polná pak má podobný původ jako mnohem mladší Žďáry, Ždírce nebo Zhoře založené na řízeně vypáleném místě. Polná na živlem spáleném místě.

Za pomoci jazyka známe tedy původ MJ Polná. Vznikl tak ovšem problém v datování. Posunuje to založení osady nejméně do 10. století spolu s Věžnicemi. V 11. století už existoval pro plamen výraz plamás, plam vzniklý metatezí likvid, tedy přesmykem, přesunutím plynných souhlásek, v tomto případě l. Dále se už tvar polmy nepoužíval, v pračeštině už  jako živé slovo neexistoval a nemohl být proto použit pro pojmenování. Přesto je možné datovat vznik osad tak hluboko do minulosti. K tomu se vrátíme později v poznámkách historických.

Poznámka:
V tomto případě, zvláště u predikátu Polmna se každý dostane do „slepé uličky“ bez použití staroslovanské gramatiky. Požádal jsem o pomoc odborníky zabývající se rekonstrukcí staroslovanštiny ze Slovanského ústavu AV ČR. Poskytli mně kompletní paradigma (skloňování) slova polmy, dále také informace o dialektech, archaismech, nepravidelnostech v metatezi likvid a srovnání s polabštinou, pomořanštinou, staroslověnštinou apod.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *