Kratičká zmínka o starodávné tradici brambor

Neustále jsem napomínán, že zapomínám na starodávnou tradici pěstování brambor na Vysočině, potažmo na Polensku. Jak to vlastně je?

Brambory jsou v Evropě známy od doby kdy jich několik dovezl Kryštof Kolumbus z Ameriky. Velkou odezvu nezaznamenal. Později na francouzském královském dvoru začali pěstovat brambory jako okrasnou květinu. Ještě později si královští kuchaři všimli, že bramborová hlíza se dá uvařit a uvolňují se lepivé škrobnaté látky. Brambory neměly výraznou chuť, ale jako pojivo a plnidlo se výborně hodilo do vynikajících franouzkých paštik. Tuto vlastnost začali využívat také mniši v mnoha klášterech a pěstovali je na svých zahradách. Postupně si všimli jejich sytících vlastností a začali je pěstovat jako potravinu. S tím začali mniši v Irsku a ti také předali koncem 17. století brambory laickým lidem. Postupně se rozšířilo pěstování brambor pro potravinářství do Skotska, Anglie, Francie, Holandska a Španělska. Na přelomu 17. a 18. století se rozšířily brambory do Německa prozatím jediné země na sever od Alp. Když válečné útrapy, nemoci a časté neúrody vyvolávaly hladomory, rozhodl se císař německý Josef II. pomoci své matce Marii Terezii a poslal ji do Rakousko-Uherska několik vozů bramborové sadby.

K nám do Čech se dostaly brambory před koncem 18. století až po zrušení roboty, ale jen v malém množství. Nejprve se brambory pěstovaly v jižních Čechách a v tradičních zemědělských krajích. Po té se dostaly do podhorských krajin Krkonoš, Orlických hor a Šumavy. Sporadicky se pěstovaly i v Polné a okolí. Brambory zpočátku neměly velkou důvěru u hospodářů, proto se pěstovaly na jedné nebo dvou brázdách v zeleninových zahradách. Postupně si získávaly oblibu mezi lidmi. Vznikaly nápady na kuchyňskou úpravu a stávaly se čím dál víc potravinou i krmivem pro zvířata.

Do Polné se první větší množství sadby dostalo až v roce 1857. Bylo to 50 soudků solných, tzv. prostic. Jedna prostice měla objem asi 87 litrů. První úroda byla asi 30 metráků v roce 1858. Nejvíce se rozmohlo pěstování mezi dvěma válkami v 20.století. Podle toho se na hranici sto let od první úrody v Polné dostaly ještě ročníky 1958. Tak jaká starodávná tradice?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *