Co se jedlo o pouti

Dnes si většina lidí nedovede představit pouť bez řízků, svíčkové, pečeně a podobně. Kuchařské knihy podle našich představ se ještě nevydávaly, ale je poměrně dost kusých zpráv, aby se dal sestavit jídelníček. Zkusme však navštívit některé domácnosti například v roce 1650. Je to doba, kdy ještě nebyly sporáky, nevařily se knedlíky jak je známe dnes, brambory ještě nebyly a cukr byl stále vzácný a příliš drahý (řepný ještě nebyl objeven). Přesto bylo sváteční jídlo poměrně pestré a chutné. Bylo sice značně diferencované podle stavu a zámožnosti, ale skutečně sváteční, neboť vrchnost dbala na to, aby den konání pouti byl vnímán jako svátek a lidé si na to velice rychle zvykli.

Tak rychle na návštěvu, všude je plno vůní a některá jídla nesmí vystydnout. Jsme pozváni do zámožnější měšťanské rodiny na náměstí. Do mázhausu vstupujeme s venkovskými příbuznými pana domácího. Ti již ráno předali děvečce svůj příspěvek. Vejce, kus uzeného, sýr, máslo, sušené houby, lesní plody a podobně. Vyjdeme po schodech, pan domácí nás srdečně přivítá a jeho paní nás usadí ke stolu a hospodyně nosí na stůl mísy s jídlem. Podle zvyku se necháme třikrát pobízet a pak si nabereme dobře promaštěnou ječnou kaši s hříbky a k tomu si dáme pár kousků pečeného masa. Na výběr máme skopové, vepřové nebo kachní. Pan domácí už se dal do jídla a nechává nám nalít dobře chlazené ječné pivo. Jakmile dojíme kaši, nabídnou nám trochu již známé silné ryzcové polévky. Pšeničné nebo žitné placky si namáčíme do tří druhů omáček. Ostřejší cibulová příjemně nakyslá, rybízová a ještě smetanová s nasekanou pažitkou a petrželkou se dobře hodí k nakrájeným plátkům pečeného vepřového, skopového a kachního masa. Zeleninový salát pokapaný smetanou. Než dolijí další džbánek piva nabídnou nám ještě trochu jahelné kaše plné ovoce a dobře prolité medem. Nakonec dostaneme mrkvový krém s rozinkami a revení, který jíme pomocí dobrých medových koláčků. Po nezbytné výměně informací a novinek se srdečně rozloučíme. Na cestu nám dají ovocné knedlíky. Pan domácí se chtěl vytáhnout, tak nechal v lékárně koupit trochu cukru a knedle jsou jím posypané. Náš hostitel tím dává najevo, že na to má. Při odchodu nakoukneme do čeledníku. Čeleď má stejnou promaštěnou kaši vařenou s mrkví a  pečené skopové. Sladkou sladovou kaši s ovocem a medem. Také ošatku plnou koláčků s rybízovými a borůvkovými povidly v tvarohu. I několik ovocných nesypaných knedlíků zahlédneme. Vše se zapíjí dnes vyjímečně ječným pivem.

Musíme vytrávit a projdeme se po rynku. Náš přítel, jenž navštívil méně zámožného měšťana, vypráví. Měl velmi dobrou hrachovou kaši s mrkví s pečeným skopovým, někde vepřovým masem, dále sladkou pšeničnou, někde jahelnou kaši s ovocem a medem. Našlehanou smetanu  s ovocem a medové pečivo s povidly, také ovocné knedle (bez cukru). Také dobré ječné pivo.

Domkáři a ostatní řemeslníci si také dopřávali hrachovou kaši s mrkví. Někde měli koupené maso, ale většinou si pekli kachny z vlastního chovu. Ani tady nechyběla nějaká sladká kaše, tvaroh s ovocem, koláčky a samozřejmě pivo. Někdo ječné, někdo bílé pšeničné.

Ještě zbývá špitál. Čeká nás „překvapení“. Mají také hrách s mrkví. Povinný příděl pečeného skopového, pečenou rybu a chléb se sýrem. Zeleninový salát se smetanou. Sladké preclíky a někteří měšťané zaslali i dostatek koláčků. Špitálníci měli příděl piva, dnes dostávali to lepší. Kdo si delší dobu šetřil kapesné, mohl si později zajít na kořalku (s tou se v kapesném počítalo).

Na zámek jsme se nedostali, ale u dolní brány jsme zahlédli jak lidé ze zámku rozdávají městské i poddanské chudině kaši maštěnou lojem a škvarky, vařenou rybu, chléb s tvarohem, opečené plátky řepy (ta byla sladká) a tuřínu. Bylo i řídké pšeničné pivo z panského pivovaru.

Tolik k pouťovému jídelníčku. Židovská menšina samozřejmě svátek nedržela.

Ještě pro zajímavost.

V jedné šlechtické „kuchařce“ se dochoval recept ze 17. století na ty slavné české, švestkové a jiné ovocné knedlíky, které se v 19. století rozšířily po celé rakousko-uherské monarchii.

„Knedle švestkový takto máš dělati, uvařiti švestek, usekati je, vyndat pecky, potom rozmočiti ve vodě žemli, rozdrobiti a vraziti mezi to vejce, vobalovati to v mouce, smažiti na másle.“