Pomozte mně prosím!

Jsem strom – lípa a zoufale prosím o pomoc od utrpení, které mně způsobili někteří zlí a nezodpovědní lidé. Když mě vaši dědové a pradědové v roce 1928 vysadili, tvrdili, že se budu mít dobře. Budu prý připomínat odloučení od rakousko-uherské monarchie (bylo to 10. výročí) a symbolizovat svobodu. Proto mi říkali Strom republiky. Dlouho jsem si rostla docela spokojeně. Lidem dělala dobře krásná zelená barva a květy si brali na čaj (to zde nebyl automobilový provoz). Již mnoho let jim v létě poskytuji stín a uklidnění. Až do nedávna.

V půlce první dekády nového tisíciletí se prováděla revitalizace parku. Prý oživení, ale raději jsem měla uschnout. Nezodpovědní „odborníci“ mně na kořínky, kterými si beru nezbytnou výživu, vysadili čtyři mladé stromky. Nemám nic proti mladým, ale zkuste si na prsty nohou postavit čtyři rostoucí děti. Kolik roků to vydržíte? Navíc mě čím dál víc strkají svoje větve do mé koruny. Nesnesitelné. Ach, to utrpení. A nemám dovolání. Našlo se sice několik lidí, co na to upozornilo, ale bylo jim jen slíbeno, že za 5 let tu moji tyranizující mládež přesadí. Ouha, byly to jen obvyklé sliby.

Volám vás lidi, kteří jste dobří a rozumní – POMOZTE MNĚ! Donuťte ty zlé tyrany, ty tzv. odborníky co provádějí takové mučení, ať provedou nápravu. A ať ji také provedou na vlastní náklady.

Ráda vám ještě budu dělat radost a připomínat vám svobodu, jak to chtěli vaši dědové.

2 Responses

  1. Matěj Kruntorád napsal:

    Kvůli jednomu stromu zničit čtyři další? To se mi zdá přehnané…

  2. Michal Suchý napsal:

    Proč se starat o krásný starý strom, když můžu vedle vysadit nový a původní po pár letech pokácet. Komu se tam asi nelíbí nebo má zájem o dřevo nějaký řezbář či truhlář? Ne nadarmo se říká, že inteligentní společnost poznáš podle toho, jak se chová ke svému okolí.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *