K jihlavskému pochodu Dělnické mládeže a souvisejícím událostem
Tento článek byl publikován v Jihlavských listech a Jihlavském deníku.
Dne 18. 2. zorganizovalo sdružení Dělnická mládež (ideově pevně svázané s Dělnickou stranou sociální spravedlnosti, v současné době vůdčí „nacionalistickou“, a především rasistickou stranou v ČR) v Jihlavě demonstraci „na podporu srbského lidu“. Samotná myšlenka demonstrace na podporu srbského lidu je samozřejmě v pořádku, každý má právo podporovat jakýkoli lid. (Ponechme stranou, zda Dělnické mládeži a DSSS opravdu leží na srdci blaho srbského lidu v Kosovu, či zda alespoň vědí, kde ono Kosovo leží. Je přece zřejmé, že svou manifestaci svolali do Jihlavy především proto, aby se společně těšili ze svých primitivních rasistických názorů.)
Do Jihlavy se dostavilo několik desítek (zhruba 50-60) členů a sympatizantů Dělnické mládeže. Zároveň však byla jihlavskými antifašisty svolána protiakce, na kterou se dostavilo přibližně 250 lidí, z nichž většinu tvořili občané Jihlavy, ale dostavili se také antifašisté z okolí i z jiných koutů republiky. Účelem bylo dát společnosti najevo, co si o názorech Dělnické mládeže účastníci protiakce myslí.
Ale nad tím, co se 18. 2. v Jihlavě stalo, zůstává rozum stát. Účastníci protiakce byli Policií ČR nahnáni do Havlíčkovy ulice, kde museli přes dvě hodiny stát pod dozorem několika desítek těžkooděnců, aniž by se mohli kamkoli hnout. Pravda, někteří alkoholem opojení jedinci se rozhodli policisty provokovat. Byli však zpacifikováni dosti nevybíravým způsobem za použití obušků a několik jich bylo zatčeno. Zde nutno dodat, že někteří iniciativní těžkooděnci, především policista č. 260473, se nebáli přetáhnout po zádech ani holku. Obuškem však dostali i zcela spořádaní demonstranti, kteří se prostě ocitli ve špatný čas na špatném místě. Jinými slovy bylo krásně patrné, že se někteří policisté nebojí dát volný průchod sadistické složce svého charakteru, a to i v takto nevyhrocené situaci. V zásahových jednotkách se prostě bohužel vyskytují i takové typy. To víme.
Nepochopím však velitele tohoto zásahu. Pochod Dělnické mládeže byl nahlášený a legitimní. Proto zcela chápu přítomnost policejních složek, které měly sloužit k ochraně účastníků pochodu. Čili bych bez námitek souhlasil s tím, kdyby jednotlivci narušující pochod či samotné shromáždění Dělnické mládeže byli policií vykázáni. Jak se můžeme dočíst na serveru www.shromazdovacipravo.cz, „veřejná správa musí učinit vše pro to, aby antidemonstrace byla možná, při zachování veřejného míru“. V Jihlavě však antidemonstrace možná nebyla, neboť většině účastníků protiakce bylo znemožněno vyjádřit svůj názor a byli dlouhou dobu drženi v obklíčení, aniž by jim byl sdělen důvod. Častou reakcí policistů bylo „co ti je do toho?“. Nakonec byli všichni do jednoho lustrováni a natočeni na policejní kameru jako zločinci. Mezitím si Dělnická mládež vesele hlásala své zvrácené pravdy.
Domnívám se, že tímto policejním zásahem byl porušen § 1 Zákona o právu shromažďovacím, který říká, že „(1) Občané mají právo pokojně se shromažďovat. (2) Výkon tohoto práva slouží občanům k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, k výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek.“ Zároveň podle stejného paragrafu „(4) Ke shromáždění není třeba předchozího povolení státního orgánu“.
Tento článek jsem se rozhodl napsat především proto, že společnost začíná čím dál více tolerovat projevy rasismu a názorů zahalených do zdánlivě ušlechtilých myšlenek vlastenectví. Extrémní názory, které zastávají členové a sympatizanti Dělnické mládeže a DSSS jsou zcela zjevně nebezpečné. Nebojme se proto být občansky aktivni a účastnit se podobných protiakcí, přestože budeme většinou médií pro zjednodušení hromadně označeni za levicové extremisty. Levicoví extremisté se na takových akcích přirozeně objevují také, ale například na této akci jich bylo mizivé procento.
(Poznámka: Pro představu, co je Dělnická mládež zač, doporučuji prohlédnout si fotografie zde.)
