Vetřelec na Polensku

Psík mývalovitý nebo také mývalovec kuní

Nyctereutes procyonoides

řád: šelmy (Carnivora), čeleď: psovité (Canidae), rod: psík (nyctereutes)

Je to skutečný vetřelec v naší přírodě, tedy správněji invazivní druh. Jeho původní domovinou je východní Sibiř, Korea a především Japonsko, kde je oblíben a chován pro kožešinu i pro maso. Pro jeho hustou kožešinu byl ve dvacátých a opakovaně v šedesátých letech minulého století vysazen do evropské části bývalého Sovětského svazu. Odtud se sám  začal šířit do dalších částí Evropy. Prvně do Finska a skandinávských zemí. Poté do Polska a na Slovensko, kde byl poprvé zaznamenán v roce 1955. Vzpomínám si na jeho pozorování v okolí Velkého Dářka v polovině sedmdesátých let, kdy jsme ho považovali za exotickou raritu. Dnes se vyskytuje i v okolí Polné a dále na západ. Je rozšířen i v Německu, Holandsku a Švýcarsku.

Psík mývalovitý má vzhled trochu jako mýval. Odtud také jeho alternativní název – mývalovec kuní. Je to však malá psovitá šelma s tělem dlouhým 55 až 70 cm a přibližně dvaceticentimetrovým ocasem. Je oděn dlouhou huňatou hnědou až šedě nazrzlou srstí, která vzhledově zakulacuje protáhlou hlavu. Má krátké zakulacené uši a velmi často „brýle“ kolem očí. Běhá na krátkých nohách.

Jeho fyziognomie nese některé původní vývojové  znaky pradávných předchůdců psovitých šelem. Například proti ostatním psům má více zubů (44) přizpůsobených spíše pro smíšenou potravu než jen masitou. Hmotnost této šelmy je 4 kg na jaře a 10 kg na podzim. V zimě se jako jediný ze psovitých oddává sladkému spánku s častým přerušováním.

Žije samotářským životem v norách nebo skalních rozsedlinách poblíž vod, tam, kde je hodně hustého podrostu. Za potravu má bobule, kořínky, hlízy a zelené části rostlin. Dále obojživelníky, leklé ryby a jiné mršiny, slimáky, drobné živočichy a hmyz. Zvláště si libuje v plenění ptačích hnízd, z nichž odnáší vejce a mláďata ptáků. Aktivní je v noci, takže zahlédnout ho je dosti obtížné. Neštěká, ale má hlasitý projev. Funí, křičí, vrčí apod. Přítomnost se pozná především podle stop.

Páruje se pouze za účelem rozmnožování v březnu až dubnu. Po 60-70 dnech samice vrhne až 8 a výjimečně i 15 mláďat. Mláďata jsou slepá 15 dní. Matka je asi měsíc kojí. Otec po tu dobu nosí i matce ulovenou potravu. Po třech až čtyřech měsících se osamostatňují a pohlavně dospívají již v prvním roce. Dožívají se 11 až 14 let.

Psík mývalovitý není chráněn, ale jeho odstřel podléhá zvláštním předpisům. Loví ho vlk, liška, rys, orel skalní nebo výr velký.

V Japonsku mu říkají tanuki a přizpůsobil se i životu ve velkoměstě. Často se chová jako domácí mazlíček. V pohádkách vystupuje jako zlomyslný skřítek, potrpí si na saké a hraje na hudební nástroje.

Dříve se často choval v ZOO, dnes pouze v Ostravě a Chomutově.

Fotografie jsou pouze ilustrační.