Štěpánské koledy okolo roku 1920

Ukázka Štěpánských koled z Polné, Přibyslavi, Štoků a okolí.

Koleda, koleda dědku, vem na bábu štětku,

podrbej ji záda, aby byla ráda –

– nedá-li mně oříšek, roztrhám ji kožíšek,

hodím jí ho za kamna, rozcupám ho nohama.

To byla koleda „klucká“ a tak další je „děvčácká“

Dej Bůh štěstí tomu domu, my zpíváme pánu Bohu,

malému děťátku, Kristu pacholátku.

On rozdává chléb, žemličky, jabka, hrušky a oříšky,

nic na to nedbáme, pořád kolíbáme, dítě maličký.

a jedna co se říkala u příbuzných

Já jsem malý koledníček,  přišel jsem si pro trojníček,

trojníček mi dejte, nic se mi nesmějte … ,

však já s vozem nejedu, co mi dáte to vezmu.

Bude-li to hrnek kaše, vždyť je ona taky naše,

dáte-li mně kus medu k tomu, ještě lépe pojedu,

dvě jablka udělte k tomu, bych se radši dostal domů,

když mě ale nic nedáte, velmi si mne rozhněváte,

potluču Vám všecky hrnce, co v poličce máte.