O sponzorských darech i adventním čase

Ušlechtilým činem člověka, který má peníze, je podpora umění, věd nebo různých akcí. Takový člověk býval označován jako mecenáš, dnes, hlavně jedná-li se o firmu, jako sponzor. Většinou bývá požádán o příspěvek a sám se rozhodne. Krásné je, když ještě po létech je vidět, na co přispěl. Všichni chodíme po chodníku s nápisem VĚNOVALA OBČANSKÁ ZÁLOŽNA R. 1928. Kde je dnes občanská záložna, a přece o ní ještě po 82 letech víme.

Nebylo by pěkné dnes ve městě číst VĚNOVALA…..R. 2010? Nebylo by vhodné, kdyby vedení města vybralo některé projekty trvalé hodnoty, na které by sponzoři mohli přispět? Není škoda, když se věnované prostředky vystřílí k nebesům pro čest a slávu nebo prosvítí na každém keři? Nebylo by vhodné se v rámci šetření nad tím zamyslet?

A ještě k začátku letošního adventu. Podle mého názoru je advent časem zamyšlení, ztišení, naděje, hledání světla ve tmě. Nevím, je-li vhodné začínat ho ohňnostrojem a rámusem.