Ještě k článku o polenské pouti.

Zjednodušený článek o polenské pouti – mrkvová nebo mrkvancová byl také otištěn ve zpravodaji města Polná. Jedna z mála reakcí byla, že název „Mrkvancová pouť “ prosazovali i známí a zanícení historici, milovníci tradic a patrioti pánové B.Rérych a B.Hladík, či vlastenec a starosta A. Pittner.

Není to však pravda. B. Rérych v nejedné své publikaci užil název mrkvová pouť. Autoři knihy „Zelená kuchyně“, mezi nimiž je i velice známý V. Větvička, se zmiňují také o mrkvové pouti v Polné. Kniha vyšla v r. 1991 a autoři vycházeli z publikací o Polné od B. Rérycha a také z informací od B. Hladíka. Rovněž tak řada učebnic a skript pro střední a vysoké školy zemědělské, zabývající se mimo jiné pěstováním mrkve, obsahují zmínku o tradiční mrkvové pouti v Polné. Autoři těchto učebnic vycházeli rovněž z konzultací s B. Hladíkem. Ověřeno dotazem u autorů. Proč se autoři takových knih vyptávali právě v Polné? Protože o prvním zavedení mrkve jako potraviny je známo právě z Polné. Dodat musím, že do této doby se v zemích na sever od Alp a Rýna žádná kořenová zelenina jako potravina nepoužívala. Toto téma je podrobněji připraveno na pozdější dobu. Jedině snad u starosty, vlastence a obrozence si lze představit použití termínu mrkvancová pouť. V jeho době mrkvance vznikaly a tak lze pochopit jeho nadšení, které však nelze doložit.

Na tento týden připadá MRKVOVÁ POUŤ. Nezapomeňte na mrkev nade dveřmi. Ti stydliví na mrkvance. Nebojte se, Přibyslavští mrkev nikdy nekradli a pokud se vám ztratí, tak to bude mít na svědomí některý místní vandal nebo možná i stydlivý.