Rozhovor s polenským místostarostou Jaroslavem Sobotkou

Rozhovor vznikl před Vánocemi roku 2013, pozdější vývoj událostí není v textu zachycen.
Otázky kladl: Miroslav Mareš
Rozhovor editoval: Roman Vařejčka

Na Valné hromadě SVAKu se řešila i otázka vodárenské exekuce na 52 milionů. Podle informací, které dnes máte, je ta suma zaplacená?

Jediné informace, které k tomu mám, jsou ty, které padly na Valné hromadě. Bylo řečeno, že se bude jednat s exekutorem, aby si ty zbývající peníze, které nebyly zaplaceny zápočtem, převzal, než se vyjasní případné odvolání, aby se odblokoval majetek a ostatní peníze, které na účtu jsou. Musí být zaručeno fungování SVAKu.

V jakém časovém horizontu by se to odblokování mělo stihnout?

Bylo řečeno co nejdříve, ale to je spíš věcí exekutora a Katastrálního úřadu. Přes Vánoce se dá právě na Katastrálním úřadu čekat zdržení.

Na Předsednictvo Svazku bylo doručeno správní rozhodnutí Krajského úřadu na zaplacení 52 milionů. Proč tam bylo uplatněno zadržovací právo? Bylo to s Vámi nějak konzultováno?

Samozřejmě. Pokud bychom postupovali podle toho, co chce Jihlava, tak je to podle vzoru „Vzdejte se, nic se vám nestane“. Podle mého názoru by Krajský úřad o takovýchto věcech rozhodovat neměl. Měl by o tom rozhodovat soud. A mělo by se přihlédnout také k těm pohledávkám, které má SVAK vůči Jihlavě, a na základě nějaké dohody či smlouvy by se měl provést vzájemný zápočet a potom vyplacení.
Vezměte si, že se za Jihlavu splácí úvěr. Nejde jenom o tuto exekuci. Jihlava žádá o další věci. Žádá třeba další peníze, které se týkají například akcií, které máme ve VKMO, to je ten svazek svazků, a to je asi 35 milionů. To jsou všechno peníze jakoby navíc. Mohlo by se stát, že když takhle budeme vyplácet další a další peníze, tak tam za chvíli nebudou žádné.

V Předsednictvu SVAKu jste od podzimu 2013. Jak tu situaci vidíte? Je to právní válka?

Je to právní válka. Týká se to hlavně právníků Jihlavy, kteří se podle mě tímto způsobem snaží SVAK zlikvidovat. Pokud by se jim to podařilo, tak města jako Polná si nějak poradí, ale ty menší obce už ne a mohlo by dojít k tomu, že tam voda nepoteče vůbec. SVAK funguje na principu solidarity. Větší města mají jako partnery menší obce, kterým ta jednotná cena umožňuje provozovat to zařízení, které mají. V menších obcích je jednak méně obyvatel a jednak obyvatelé mají často vlastní studny. Odběry vody tedy nejsou tak veliké. Když jim VASka bude dodávat vodu zvlášť, tak ji logicky budou mít dražší. Když jsou vedené v rámci balíku obcí, cena se jim snižuje. Některé obce jsou dokonce v podstatě rekreační a dodávat vodu třeba patnácti domům stálých obyvatel je drahé.

Do Předsednictva SVAKu jste přišel v době změny režimu polenské vodárny…

Dostali jsme dopis od ředitele jihlavské divize pana Ing. Fukse, kde nám oznámil uzavření vodárny a její konzervace. Už předtím polenská vodárna nebyla v provozu přes víkend a brala se voda z Jihlavy. Bylo to vysvětlováno úsporou peněz, ale myslím, že ta úspora nebude tak veliká, jako nám bylo prezentováno. To se dá spočítat: Když nám tvrdí, že voda z Hosova je za 22 korun a výrobní náklady v Polné jsou kolem 28 korun, objem tři sta tisíc kubíků, tak z toho vyplývá úspora řekněme jeden a půl milionu. Půl milionu bude stát konzervace, ušetří se tak milion. Ale myslím si, že největší problém je v tom, že tady není příliš kvalitní voda.

Jaký je stav potrubí v Polné?

To je větší problém. V Polné se chloruje. Potrubí je tady ocelové, které je na hranici životnosti. Taky je tady litina z Polska, ta je taky na hranici životnosti. Je tady i litina stoletá z Rakouska-Uherska a ta třeba ještě vydrží. Deklarovaná životnost nemusí být skutečná. Prostředky z nájemného by se měly dávat na rekonstrukci stávajících zařízení.

Jaký je Váš odhad životnosti polenského potrubí?

Nedokážu odhadnout. V horizontu pěti let by bylo vhodné zahájit postupnou rekonstrukci. Buď výměnu, kdy by se musela rozkopat Polná, nebo použít metodu vyvložkování a do vodního potrubí natáhnout polyetylen s menším průřezem, což je jistě šetrnější varianta. Jde především o ocelové potrubí, které tvoří hlavní větev vodovodního řadu.

Jaký balík peněz bude na modernizaci vodárenské sítě potřeba?

Bude to větší investice. Myslím, že pan Zvolánek říkal deset či patnáct milionů. Když se bude dělat vložkování, bude se to muset dělat v noci, aby přes den bylo zajištěné zásobování vodou.

Měl jste informace nebo varování o situaci kolem uzavření vodárny?

Až v srpnu přišly dopisy. Žádné varování předem nepřišlo. Zřejmě to souvisí se zeštíhlením VASky. Když VASka nebude obhospodařovat Jihlavu, bude tam muset být méně zaměstnanců. Budeme požadovat, aby nájem a provoz vodovodu generoval dostatečné prostředky na udržování vodárenské infrastruktury.

Polenská vodárna funguje jako areál, ale nefunguje výroba vody

Musíme zvážit, zda si vyžádat výčet opatření, která jsou potřeba provést na polenské vodárně, aby fungovala dál, a to ve stejném režimu, jako úpravna vody Hosov. Bylo by třeba změnit technologii. Zatím nikdo neřekl, jak by to bylo nákladné. Záleží na tom, zda budeme mít zájem, aby vodárna fungovala.

Mělo by tedy město Polná říct, kam nasměrovat investice?

Ze strategického hlediska je výhodnější mít vodu vlastní. Potrubí pro dopravu vody z Jihlavy se může poškodit a jsou tu i možné majetkoprávní problémy s Jihlavou. Voda by do Polné tekla skrz potrubí ve vlastnictví Jihlavy. Musíte měřit vodu na vstupu do jihlavských trubek a na výstupu. Máte taky náklady na přenos vody, které si bude Jihlava účtovat, pokud jí to potrubí bude patřit.

Kolik je času na toto strategické rozhodnutí?

Konzervace vodárny asi nebude stoprocentní, může být problém s oživením vodárny. Rozhodnout se lze kdykoliv. Kdyby se dělaly vodárenské vrty, tak úřední povolení s projektovou dokumentací může trvat i dva roky. Pokud by se našly podzemní zdroje vody, neměl by být velký cenový rozdíl místní vody proti vodě z Hosova.
Je možné brát zatím vodu z Jihlavy a za pár let se rozhodnout, zda uděláme investici do polenské vodárny a budeme mít vodu vlastní. Naopak to samozřejmě nejde.

Bylo ukončení provozu polenské vodárny v souladu s provozní smlouvou?

Všechno je takové podivné. Dobronín podmínil souhlas s uzavřením možností vodárnu rozjet do patnácti dnů. Ale to dost dobře nejde. Ředitel jako manažer firmy měl na uzavření vodárny právo. Dodává vodu a odpadní vodu čistí. Jestli vodu bere z Jihlavy nebo z Polné, je další věc.

V říjnu 2013 poslalo polenské zastupitelstvo na SVAK nesouhlas s uzavřením vodárny. Co se dělo pak?

My jsme uzavření vodárny napřed vzali na vědomí. Projednávalo se na SVAKu, proč se Polná nevyjádřila, když se Dobronín vyjádřil. Pak teprve zastupitelstvo vyjádřilo nesouhlas. Protože uzavření polenské vodárny bylo manažerské rozhodnutí, tak nesouhlas Polné byl vlastně zbytečný. Neodpovídal realitě.

Polná vyslovila nesouhlas a nic se neděje. Jak si to vysvětlujete?

Seminář zastupitelů byl den po řádném zastupitelstvu. Na tom řádném zastupitelstvu jsme se k uzavření vodárny vyjádřili nesouhlasně. Následující den na semináři zastupitelů nám bylo zástupci VASky vysvětleno, z jakých důvodů byla vodárna uzavřena. Že nejde o finanční problém, ale spíše o provozní problém. Voda z Polné není tak kvalitní a přidávaný chlór rozpouští ocelové potrubí. Platila výjimka od hygieny, s kterou byl problém. Do polenské vody by se musely přidávat chemikálie, aby se vyloučilo železo.

Podpořil byste obnovení provozu vodárny úředním rozkazem zastupitelstva?

To bych asi nedělal. Musí to být cestou určitého kompromisu. Určité řešení už má vymyšlené pan Zvolánek.

Jak probíhalo Vaše střídání pana Zvolánka v Předsednictvu SVAKu?

Byl jsem panem starostou Polné požádán, abych tam šel. Na prvním zastupitelstvu jsem byl i do této funkce navržen. Prošel ale pan Zvolánek jako vodárenský odborník. Byl to protinávrh paní Skočdopolové.

Situace ve SVAKu ohledně sporu s Jihlavou se zhoršuje nebo zlepšuje?

Od odchodu starosty Luk je to klidné, jednohlasné. Situace se nezlepšuje. Když jsou rozhodnutí Krajského úřadu taková, jaká jsou a právnická kancelář Jihlavy jako nejvyšší orgán města se nebude chtít dohodnout, tak se situace zlepšovat nebude. A potáhne se to bůhvíjak dlouho a poškodí to obce Svazku.

Proč si myslíte, že nejvyšším orgánem města Jihlavy je právnická kancelář?

Nejvyšším orgánem je vždycky zastupitelstvo. Ale slyšel jsem, že byl pan primátor okřiknut právníkem kanceláře Ondruš, ať mu do toho nekecá.

A na SVAKu nerozhodují právníci?

Právník nám vysvětlí situaci a my se rozhodneme.

I v případě dvaapadesátimilionové exekuce?

Přišlo rozhodnutí a bylo nám doporučeno, jak to řešit. Že se udělá zápočet a mělo by to vyhovovat. Nebylo vidět, že by to měl být „nesprávný“ postup. I když je to relativní. Nesprávný postup může být i postup toho exekutora. Jestliže zablokuje účty, kde je šedesát až sedmdesát milionů korun (nevím, kolik tam přesně je) a k tomu zablokuje další nemovitosti, když ví, že potřebuje jenom padesát milionů, tak je otázka, jestli je jeho postup v pořádku. Když ví, kolik na těch účtech je, tak by si měl sáhnout jenom na to, na co má.

A dobrovolné plnění? Mluví se o nějakých 2,5 milionech korun za výkon exekuce.

Exekutor si stáhne ty peníze, které si někde uloží, a bude se rozhodovat o tom, jestli to rozhodnutí Krajského úřadu bylo v pořádku. Dávalo se proti tomu odvolání. Ministerstvo už zahájilo správní řízení proti těm předchozím rozhodnutím Krajského úřadu.

SVAK Jihlavsko provozuje trubky pod Jihlavou a bude dodávat vodu do Jihlavy. Vydělává na provozování cizího majetku?

Majetek s právem hospodaření a majetek, který byl vložen, už byl Jihlavě vydán. Teď je potřeba vydat Jihlavě privatizovaný majetek. Ten musí být ohodnocen, aby z něj mohla být zaplacena daň z převodu nemovitostí. A problém je, že SVAK ani Jihlava nezadaly včas ocenění majetku.

Jak to zpoždění bylo vysvětlováno?

Čekalo se, až to udělá Jihlava. Jihlava se k tomu neměla, tak se čekalo, až to udělá SVAK. To tak bývá, že se o tom hovoří a nekoná se. Teď je ocenění zadané, bude stát tak milion korun a bude hotové do konce ledna. Ocenění je velmi náročné. Kdyby bylo zadané konkurenční ohodnocení, mělo by vyjít stejně. Je to podle nějakých tabulek. Naši právníci připravují návrh smlouvy. Protože druhá strana se moc dohodnout nechce, tak se to musí udělat tak, že ten návrh smlouvy odsouhlasí naše Valná hromada, předloží se to Jihlavě, jestli s tím bude souhlasit atp.

Jak poznáte větší vstřícnost Jihlavy a vůli dohodnout se?

Třeba když se ta smlouva předloží, tak že dají rozumné protinávrhy a další věci. Podle mě jednají právníci. Jeden člen předsednictva SVAKu říkal, že je to jako v pohádce Šíleně smutná princezna, kde rozhodují králové a poté, co je vyhlášena válka, rozhodují generálové. Nikdo pak není schopen je přesvědčit, že už je konec války. Zájmem právní kanceláře je, aby se spor táhl dlouho.

Dostáváte účty za právní služby?

Máme měsíční paušál.

Jaký je Váš odhad budoucího vývoje?

Do konce ledna bychom měli znát cenu veškerého majetku, která se dá jako informace členským obcím. Na konci února bude na Valné hromadě SVAKu předložena smlouva o vyrovnání. Valná hromada tu smlouvu pravděpodobně schválí. Důležitá bude účast členských obcí na Valné hromadě, aby byl dostatek hlasů. Po schválení to naše právní kancelář předloží Jihlavě. A máte konec března. Jihlava se buď postaví do role mrtvého brouka, nebo řekne, že s tím nesouhlasí a že žádnou smlouvu neschválí a nebo k tomu předloží připomínky. Jsou jen tyto tři možnosti, jinou nevidím.

Co si myslíte o levnějším jihlavském vodném (77 Kč)?

Vodárenské trubky jsou v Jihlavě nahuštěné do malého prostoru. Samostatně provozované trubky na malém prostoru jsou na provozování levnější než na vesnici.

Jak vidíte budoucnost polenského vodárenství?

Já bych zatím používal jihlavskou vodu a v horizontu několika let bych doporučil začít řešit polenskou vodu. Hledat zdroje vody a udělat takovou úpravu vody, aby byla dobrá. Laciná už nikdy nebude. Už samotná studie nebude nejlevnější. Plánuje se také druhé tlakové pásmo: Palackého sídliště a sídliště Nad Háječkem by mělo vlastní vodojem, odkud by voda tekla samospádem i v době, kdy nejde elektrický proud.

Říkáte v horizontu několika let začít řešit polenskou vodu. Na co je třeba čekat?

Tak nemusí to být několik let. Může se to udělat v roce příštím, nebo dalším. Ale musí se k tomu získat nějaký podklad. Nejhorší je začít filosofovat a dělat vícenávrhová řešení, kde se předem ví, že devět z deseti návrhů je zbytečných. Je potřeba vzít nějakého odborníka, který už o tom něco ví a který by něco navrhl, a vyzkoušet to. To znamená jednak udělat nějakou studii a jednak zkušební vrty a pak se může pokračovat dál. Ale je to politické rozhodnutí. Vyhodíme na to třeba milion korun.

Plánujete tedy, že v blízké době něco takového navrhnete?

Zkusím to navrhnout. Nebo se domluvím s panem Zvolánkem, jak si to představuje on. Zatím jsme o tom ale nejednali, já jsem jenom jeden.

Zpět k právní válce. Co je potřeba udělat proto, aby skončila?

To nevím. Je možné to udělat například tak, že ten návrh smlouvy o vyrovnání předložíme přímo Zastupitelstvu města Jihlavy. Zatím není žádný návrh, že bychom řekli „ukončete válku“. Musí to být řešitelné i pro Jihlavu. Zatím je předaný majetek v minimálním rozsahu. Musí se tedy připravit i ten ostatní majetek a říct „tady to je a takto to navrhujeme“.

Jaký je vztah mezi Vodárenskou a Polnou? Kdo komu diktuje, co má dělat?

Zatím si Vodárenská dělala, co chtěla.

A je to dobře, nebo špatně?

Vodárenská má dodávat kvalitní vodu za dohodnuté peníze. To je provozní smlouva. A jakým způsobem to bude dělat? Voda teče a je kvalitní.

Ale pořád je tady problém, že v Polné 40 let fungovala vodárna. Najednou se zavřela a nic se neděje.

Jistě, ale to se musí dohodnout. Když řekneme Vodárenské akciové, že chceme vodárnu provozovat, tak nám řekne podmínky a kolik je do toho potřeba dát peněz.

Dá se říct, že polovina polenské vodárny patří Dobronínu?

Pravděpodobně je to majetek SVAKu. Věci, které se používají společně, jsou společné. Společně se používá čerpací stanice, potrubí do vodárny, z vodárny do vodojemu a vodojem. Je to tedy společný majetek, který se při vystoupení obce nevydává.

Musí se o společný majetek Polná a Dobronín starat společně?

Ano. Když budou nějaké investice, tak by se obce měly spolupodílet a obě by se měly starat o její budoucnost a sdílet své představy o následném fungování.

You may also like...

1 Response

  1. 14.1.2014

    […] se v následujícím dopise omlouvá Statutárnímu městu Jihlava za slova, která pronesl v rozhovoru pro Polnet.cz. S jeho souhlasem ho […]

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *