Naše budoucnost bez uranu: Rozhovor

Otázky kladl: Roman Vařejčka

Odpovídaly: Marie Vencová a Lucie Stránská

Váš spolek vznikl na základě prohlášení premiéra Sobotky v Rožné. Řekl tam, že lokalita Brzkov je jednou z možností, kde by se mohl těžit uran. Je to tak?

Vencová: Signály o tom, že by se ložisko v Brzkově mohlo otevřít, byly už dřív. Už v roce 2012 zadalo Ministerstvo průmyslu a obchodu státnímu podniku DIAMO zpracování studie proveditelnosti otvírky ložiska Brzkov. Ale tehdy o tom širší veřejnost nevěděla. Z odpovědných míst se k občanům informace nedostaly.
Poté přišlo to prohlášení pana Sobotky v březnu letošního roku (2014). U toho už byli novináři a začalo se o tom psát. Ani to ale nebyl ten zásadní impuls k našemu vzniku. Ten přišel až po navštívení jihlavské besedy, kterou pořádala Calla (Sdružení pro záchranu prostředí – pozn. red.). Jenom z Brzkova bylo v Jihlavě přes deset lidí. Tam jsme se dozvěděli, co pro nás bude znamenat případné otevření, co nám těžba přinese a odnese a tak dále. Na základě těchto informací jsme se rozhodli založit spolek.

Kolik členů má váš spolek a kolik dalších lidí kolem vás je aktivních?

Stránská: Spolek má osm členů a dalších aktivních lidí je možná i dvacet.

Vznikli jste tedy jako spolek, který bojuje proti započetí těžby v lokalitě Brzkov?

Stránská: Ve stanovách máme, že se budeme snažit o ochranu životního prostředí, že budeme hájit zájmy občanů Brzkova, kdyby byla dotčena jejich práva. Zabránit otevření dolu je v současné době naší hlavní prioritou.

Zamezit těžbě je tedy pouze jedním z cílů vašeho snažení. Proč se potom jmenujete „Naše budoucnost bez uranu“?

Vencová: Ochrana životního prostředí souvisí s otevřením uranového dolu. Všechny ty body se vzájemně ovlivňují.

Stránská: Název vznikl z našich aktuálních pocitů v době, kdy jsme spolek zakládali, nechceme žít v sousedství s uranem. Každý chce mít svůj domov v příjemném prostředí a cítit se v bezpečí, takto chceme žít a proto chceme budoucnost bez uranu. Chápu, že název může být zavádějící, někteří si myslí, že jsme celkově proti jádru, tak to ale není.

Pokud se Vám tedy podaří zamezit těžbě uranu na Brzkovsku, budou Vaše aktivity pokračovat dál?

Vencová: Samozřejmě. Jedním z našich důležitých cílů je také informovanost. V tom chceme pokračovat, ať už těžba dopadne jakkoliv.

Jaké jsou vaše dosavadní aktivity a vaše plány do budoucna?

Stránská: Začali jsme besedou o uranu v Brzkově, kam přišlo asi 120 lidí. Zároveň s besedou jsme začali dávat dohromady petici. Potom jsme žádali Nadaci VIA o dotaci, protože bez peněz se to dá dělat těžko. První akce z dotačních peněz byl pochod proti uranu, kterého se zúčastnilo asi 200 lidí. Potom v Polné proběhla vernisáž fotografií pana Václava Vašků s názvem „Tváře uranu“. Naposledy jsme udělali uranový občasník, který byl distribuován do schránek na Polensku a Přibyslavsku.
V plánu jsou teď dvě besedy v Polné a v Přibyslavi. Rádi bychom pozvali všechny čtenáře. Ve čtvrtek 13. listopadu v Polné a další den v Přibyslavi. Bližší informace najdete na plakátech.

Jakým způsobem se dozvídáte informace o plánování těžby? Kontaktoval vás někdo?

Vencová: Informace z vlády se dozvídáme pouze přes média, nebo se sami pídíme. To, že občané nejsou ze strany vládních institucí informováni umožňuje platná legislativa. Vládní instituce nemají povinnost sem jezdit a říkat nám, co a jak plánují. Demokracie s sebou nese i to, že si občané musí sami zjišťovat informace a zajímat se. Přesto si ale myslíme, že toto je tak zásadní krok, že ty informace by měly přijít už jenom ze slušnosti, z úcty k občanům. Petici proti otevření dolu podepsalo 1700 občanů a byla odeslána na úřad vlády. Pan premiér Sobotka ve své odpovědi na petici uvedl, že ji předal na MPO panu ministrovi Mládkovi k projednání.

Jmenujete se „Naše budoucnost bez uranu“. Výstava, kterou jste organizovali, poukazovala především na zničenou krajinu po těžbě uranu. Bráníte se tedy těžbě uranu jako takové, nebo těžbě uranu na Brzkovsku?

Vencová: Jaderná energetika a vše co s ní souvisí, tedy i těžba uranu je velmi složitá problematika. My se bráníme proti těžbě uranu v naší lokalitě.

Stránská: My máme jasný cíl – zastavit těžbu na Brzkovsku. Všichni členové našeho spolku jsou proti těžbě v této lokalitě. O jejich vztahu k jaderné energetice obecně jsme se v rámci spolku nikdy blíže nebavili.

Pojďme k jádru věci. Založili jste spolek, protože nechcete, aby se na Brzkovsku těžil uran. Můžete říct, proč to nechcete? Případně udělat jakousi bilanci pozitiv a negativ z vašeho pohledu?

Vencová: V těžbě vidíme výrazná negativa. Představme si například jakoukoliv hlubinnou těžbu. Udělají se šachty a na povrch se začne vyvážet to, co je pod zemí. Ne jenom uran, ale spousta dalších nebezpečných prvků. Ty se vlivem deště začnou vsakovat do půdy, následně do potravin a do potravinového řetězce, zvýší se zatížení obcí těžkou nákladní mechanizací, radonový prach se bude šířit do okolí.
Další věc je, že vláda tvrdí, že tu máme tři tisíce tun uranu. To pro naše jaderné elektrárny vystačí podle odhadů na tři až pět let. Ale kolik peněz bude stát otevření a provoz toho dolu? A potom jeho následné uzavření a sanace? Modernizaci si také vyžádá úpravna rudy v Dolní Rožínce, což by stálo další finance.
Nezanedbatelné je, že nám těžba uranu zničí krajinu. Sežere nám to státní prostředky. Argument, že nám to přinese zaměstnanost, je podle mě zcestný, protože ta zaměstnanost není perspektivní. Za 16 – 20 let nám důl zavřou a lidé budou opět nezaměstnaní. Řešení na pár let se mi nezdá dobré.
A teď budu mluvit za Brzkov. Máme jakýsi potenciál mladých lidí, kteří mohou v Brzkově zůstat a naši obec rozvíjet. Kdo z nich by tu chtěl v případě těžby zůstat? Zastaví se rozvoj vesnice, postupně začne stárnout a vymírat. Cena nemovitostí výrazně klesne.
Těžba uranu může také přinést turistický útlum v oblasti.

Stránská: Problém může být i voda. Brzkov má vlastní vodovod a tím pádem velmi levnou vodu. V případě těžby hrozí ztráta podzemní vody. Například v Dolní Rožínce, když začali těžit uran, tak ze studní zmizela voda a musí se dovážet. A taková voda bude samozřejmě dražší.

Co se vůbec děje s uranem, který u nás vytěžíme?

Vencová: My u nás v republice neumíme vyrobit palivo do jaderných elektráren. Uran, který vytěžíme, se zpracovává do jakéhosi polotovaru, tzv. žlutého koláče a ten se prodává ČEZu. Sto procent hotového paliva do jaderných elektráren, tzv. palivových tyčí, které neumíme u nás vyrobit, potom nakupujeme v zahraničí.

Je těžba uranu na Brzkovsku ekonomická?

Vencová: Já si myslím, že otevření dolu, kde jsou tři tisíce tun uranu, nemůže být ekonomické. Pan hejtman Běhounek se na toto téma sešel s panem ministrem Mládkem. Výsledkem jejich jednání byl dopis starostům, kde píší, že otevření dolu je tak nákladná investice, že je nesmysl ho otvírat. Stále se ale činí kroky k tomu, aby se to otevřelo. Pro mě je to rozpor.

Cítíte nějakou podporu, případně odpor?

Stránská: Podporu cítíme, například petici podepsalo 1700 lidí. Také se nám ozývají dobrovolníci, kteří se chtějí na naší práci podílet. To nás těší. Samozřejmě vnímáme i nesouhlasné hlasy. Lidé se ptají „Čím budeme svítit?“ a „Kde tedy budeme brát elektřinu?“

Existuje nějaká reálná šance na úspěch? A které kroky případně považujete za nejdůležitější?

Vencová: Možná už nějaký úspěch přišel, ale to nikdy nezjistíme. Byl by průběh událostí jiný, kdybychom se neozvali? Mělo to nějaký vliv?

Stránská: Nejdůležitějším krokem k úspěchu je vytrvat v aktivitě.

Vencová: Je také moc důležité, aby za názorem občanů stálo i vedení obce, nebo lépe vedení obcí. Momentálně to tak je.

Něco na závěr?

Vencová: Já bych chtěla opravdu hodně poděkovat lidem, kteří jsou ochotní nám pomoct a zajímají se.

Děkuji za rozhovor a budu vám držet palce.

You may also like...

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *