Smyšlený příklad: Jak v Polné prodělat na prodeji vody z vlastní studny

Jde o část rozhovoru se sdružením nezávislých kandidátů Polná – Dobrá adresa.

Příklad provozování vlastní studny a dodávky vody ze studny sousedům jako zákazníkům skrz vodárenskou síť v následujícím rozhovoru zcela opomíjí roli Zákona o vodovodech, kterým stát určuje podmínky provozování vodovodů. Příklad také opomíjí například kontrolní roli hygieniků. Příklad má svou hodnotu pro čtenáře v ukázce majetkových vztahů ve výrobě vody.

Klusáček: Dám Vám příklad: Výkop vlastní studny stojí dneska třicet tisíc. Návratnost je do pěti let. Když se podaří a je kvalitní, pak máte vodu téměř zadarmo. Když přemluvíte souseda, aby se s Vámi podělil o náklady, tak máte náklady zpátky už za necelé tři roky. Ročním nákladem na provoz studny je pouze elektrika. Když mi dáte deset korun za kubík, tak bych Vám nějakou svoji vodu ze studny nechal.

Mareš: Já Vám budu dělat provozovatele studny. Paní Kubová, mám pro Vás kvalitní vodu ze studny pana Klusáčka.

Kubová: Já bych si tu vodu od vás kupovala, ale za tu cenu, kterou mají třeba v Brzkově (asi 26 Kč/kubík).

Mareš: Mám jako provozovatel starosti s vodárenskou sítí, musím vyměnit trubky co vedou ze studny pana Klusáčka do vašeho domu. Taky platím právníky a ti jsou kvalitní. Mám vyšší náklady. Bude to dražší.

Klusáček: Zdražování vody nejde do nekonečna. Lidi si začnou pořizovat vlastní studny, protože provozovatelé zdražují vodu stále vyšším tempem. Zvýšení ceny vody sníží odběry. A žene lidi od vodovodů zpátky ke studnám.

Mareš: A to je špatně? Takže musím mít levnou vodu?

Klusáček: Účelem vodárny bylo dostat vodu levněji do kuchyně vodovodem než ze studny. A tohle dnešní systémy provozování přestávají chápat.

Mareš: Vy máte studnu, já ji budu provozovat. Od Vás dostanu kubík vody ze studny za desetikorunu …

Klusáček: A máte vysoké náklady: auta, administrativa, odměny, … To všechno něco stojí.

Mareš: Tak to připočítám k Vaší ceně vody pro paní Kubovou.

Klusáček: A připočítáte zisk půl procenta.

Mareš: Ano, to mi paní Kubová zaplatí. Moc peněz na investice do Vaší studny, pane Klusáčku, mít nebudu. Mám malé zisky a velké náklady.

Klusáček: Až moje studna bude na konci životnosti, tak začnete prodávat vodu i mně, stejně jako paní Kubový. A vyvrtáte si svoji studnu někde mimo Polnou, kde voda bude ještě kvalitnější. Moji studnu už nepůjde používat. A já budu muset začít platit stejnou cenu jako paní Kubová. A vy vyděláte.

Mareš: Rád Vám vysvětlím někde na veřejné besedě, že nemáte jinou možnost, než brát moji vodu. A vy budete nakonec spokojený.

Klusáček: Nebudu spokojený. Na začátku jsem měl svou vodu za pět korun ze své studny. Teď budu platit za vaši vodu odjinud za třicet. Budu platit šestkrát víc než na začátku naší spolupráce.

Mareš: Protože už nejste majitel vlastní vody, ale můj zákazník. Já jsem spokojený vodárenský provozovatel.

Klusáček: Spokojenost vám věřím, ale já spokojen nejsem.